Pozdrav k duhovému mostu

30. 04. 2017 8:34:07
Pes je štěstí, radost kus lásky, zarmoutí nás jen jednou v životě. A to tehdy když musí odejít mají velmi krátky život uživejme si každou chvíli s přítelem.

Život je prostě houpačka. Jednou nahoře, jindy dole, to známe všichni a můj příběh je přesně takový. Nechybí v něm obrovská láska, kdy jeden živý tvor miluje toho druhého víc, než sebe ...ano, je to psí láska.

Moje dcera Renata, zdědila po mně kladný vztah ke zvířatům. Není se co divit, že při jedné návštěvě známé, jsme neodolali a po dohodě s tátou, jsme si odvezli štěňátko plemene Čínský chocholatý pes. Byla to fenečka a dali jsme ji jméno Roxinka. Doma na ni čekala velká kámoška briardice Elza, ta byla však pro účely tehdy osmileté dcery moc velká a silná, to pětikilový čínánek odpovídal akorát.

Nejdříve jsem svoje zkušenosti dcerce předávala já, ale brzy začala docházet na cvičák. Renča se o svou svěřenkyni pečlivě starala, celou péči přebrala sama, stala se z nich super dvojice. Účastnily se různých závodů, neboť Roxy uměla spoustu komediálních cviků, a pilně se věnovaly sportu agility.

Nedá se zapomenout na den, kdy dcerka přijela celá šťastná a s diplomem. Vyhrály soutěž o nejkrásnějšího voříška, a to díky "Roxinčiné šulibečce". Jenže po čtyřech letech štěstí a radosti se houpačka zhoupla dolů. Roxi jsme nečekaně museli nechat odejit k duhovému mostu, bohužel ji byla zjištěna zákeřná nevyléčitelná nemoc, která rychle postoupila. To, jak těžce tuto situaci dcera nesla, snad nemusím psát. Rozhodli jsme, jejímu srdíčku ulevit, a spolu s ní hledali chovatelskou stanici, kde mají štěňátka. Měli jsme štěstí. Vybrali jsme si právě narozené štěňátko, a za dva měsíce si malou Marylin dovezli domů.

Dcerka pookřála, i když svoji malou kamarádku v srdíčku nosila stále, ale bolest byla menší. Ve svých dvanácti už byla zkušenější a okamžitě se pustila do výchovy malé Mary. A že jim to spolu šlo! Marylin se na Renku upnula od prvního okamžiku. Měli jsme s ní plno plánů. Sport, výstavy.

Krásně prospívala a měla úžasnou povahu. Výcvik a výchovu zvládala dcera perfektně, bylo až s podivem, kolik věcí se ten prcek stačil v krátké době naučit. A kolik radosti a štěstí nám dala. Zúčastnily jsme se výstavy, pro mě i Marylin to bylo poprvé. Zatím co já jsem zmatkovala a cítila nejistotu, štěně se pohybovalo v kruhu suverénně a s jistotou se neslo a předvedlo, jako by to dělalo odjakživa. Tehdy mě dal ten prcek lekci vystavování. Rozhodčí byla z jejího výstupu unesená.

V době, kdy měla chlupatice čtyři měsíce, s ní dcerka byla na psím táboře. Když jsme pro ni jeli, uviděla jsem tam dvě okouzlující štěňátka. Jedno mě chytlo za srdíčko, řekla jsem si ne, teď máme Mary a Elzu stačí.! Bohužel jsem tu černou krásku nemohla vystrnadit z mysli. Ani nevím, jestli tehdy jen z nudy, nebo úmyslně jsem najela na inzeráty. Ta malá chlupatá černoška tam byla, doufala jsem, že už bude zadaná, ale nebyla.

Ani nevím jak, se mi podařilo umluvit manžela a najednou byla u nás stejné plemeno jako Roxi a Mary. Dcera byla štěstím bez sebe, já také. Dnes už vím proč. Nutkání koupit Nikinku, bylo tak silné, sám osud nám ji postavil do cesty.

Aniž bychom to tušili, Mary byla smrtelně nemocná, v osmi měsících začala chřadnout. Bylo to den ze dne, nedalo se nic dělat. Malá rostla a sílila, ne tak její ledviny, šlo to rychle nedalo se vůbec nic dělat.

V den Renčiných narozenin, mě prosila ta moje statečná holčička. "Mami, prosím tě zavolej pana doktora, ať ji uspí, a už se netrápí. Tentokrát se dcera uzavřela do sebe, slyšela jsem ji, jak často pláče. Mary mi bylo líto a o dcerku jsem měla obavu, zvláde to ? Nedokázala jsem ji pomoci. Ještě dneska se mi svírá srdíčko, když si vzpomenu....

Uběhlo pár dní, slyším z pokoje dceřin hlásek "Nech mě Niki ....víš já bych tě ráda milovala, ale nemůžu, ty by jsi potom kvůli tomu umřela. Srdce se mi zastavilo svědomím, že to se honí v té malé hlavičce.

Tehdy jsme měly spolu dlouhý rozhovor, neudržely jsme se slzám ani jedna, ty k životu patří. Do náruče Renky tak vešla Nikinka. Navzdory osudu jsme se domluvily, že já se s Nikčou zúčastním několika výstav, a ona z ní udělá agilitačku.

A v ten okamžik se naše houpačka začala vznášet směrem nahoru. Dnes je dcerka dospělá, studuje v Brně a společnost ji dělá samozřejmě Nikinka, naše malé, černé štěstí a nejen ona. Ale o tom všem, už příště .

Autor: Dana Adámková | neděle 30.4.2017 8:34 | karma článku: 24.97 | přečteno: 786x

Další články blogera

Dana Adámková

Jak jsem k titulu přišla

V naprosté tmě jsme téměř narazily na další osobu, o které jsme neměly tušení. Mladíka jsme se trochu lekly. Koho také čekat uprostřed noci ve tmě u hřbitova.

6.10.2023 v 15:32 | Karma článku: 16.47 | Přečteno: 465 | Diskuse

Dana Adámková

Kde máš sestry

A najednou tam zůstal sám, největší, smutný bez spolužáků. A začala hra na schovávanou. Bohužel jsem měla babu.

5.9.2023 v 16:27 | Karma článku: 16.32 | Přečteno: 374 | Diskuse

Dana Adámková

Přiškrcený doktor

Najednou se objevil anděl. Lidský anděl sestřička, kterou jsem znala. Chytla mě za ruce a říká: „Miminko zůstalo v blbém místě. Musíš se hodně snažit, musí rychle ven.“

19.4.2023 v 14:43 | Karma článku: 20.77 | Přečteno: 574 | Diskuse

Dana Adámková

Maruška nebo Věruška

Skočíme si na Marušku, nebo Věrušku? U nás v dědině je možné všecko. Nad „dědinú“ se pyšní krásná rozhledna Maruška. Je to výletní místo turistů aj domorodců.

18.3.2023 v 23:24 | Karma článku: 18.61 | Přečteno: 329 | Diskuse

Další články z rubriky Hobby

Táňa Lišková

Kočkou může každá být... :)

Každá žena může být kočka :) stačí pro to jenom občas trochu udělat. Kdo chce - hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. Souhlasíte?

18.3.2024 v 15:40 | Karma článku: 12.38 | Přečteno: 383 | Diskuse

Petr Lukáš

Ucháč obrovský, jedlá jarní houba, i když trochu s výstrahou

Momentálně to vypadá, že rostou jarní druhy hub, tak jsem se byl podívat na jedno místo, kde rostou kačenky české. Kromě kačenek potěšil i tento ucháč.

17.3.2024 v 14:19 | Karma článku: 5.70 | Přečteno: 123 | Diskuse

Rudolf Pekař

Zhubni!

V dnešním záplavě informací o různých dietách a způsobech, jak zhubnout a vést zdravější životní styl, je snadné se ztratit. Jsem jedním z těch, kteří se dlouhou dobu snažili najít správnou cestu k zdravějšímu životu.

15.3.2024 v 16:45 | Karma článku: 5.40 | Přečteno: 187 | Diskuse

Petr Lukáš

hlíva hnízdovitá, pěkná nejedlá a smradlavá

V podzimních a zimních měsících se můžeme setkat s touto barevnou hlívou, která je ale bohužel nejedlá.

7.3.2024 v 14:03 | Karma článku: 4.38 | Přečteno: 81 | Diskuse

Táňa Lišková

Lehni si a jdi už spát!

Víš, co se ti může stát? Aneb taky Vám do noci šrotují hlavou myšlenky a někdy máte pocit, že by den měl mít 40 hodin? Nejste v tom sami! Ještě že mám kočku, která mě hlídá... :)

6.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 11.49 | Přečteno: 278 | Diskuse
Počet článků 125 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 584

Nikdy mě nenapadlo, jak bude těžké, o sobě něco napsat. Líp mi jde psát o zvířatech, zážitky s nimi. Ať už veselé nebo smutné. Určitě by byl život, bez  zvířat chudší. Aspoň ten můj. Psaní je můj oddych, funguje moc dobře. Stejně jako fotografování. 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...