Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Chlap mého života

Tak, už to na světě chodí, že i mistr tesař se někdy utne. Stejně jako můj táta, lidi o něm povídali, že je mistr tesař.
Strom

Však se u nás dveře netrhly, byly pořád dokořán. Lidé k nám jezdili z okolí a žádali pomoc mého táty Vladislava. Tátu jeho práce moc bavila, nějaká korunka navíc se hodila, však měl doma čtyři baby.  Když jsme někam vyrazili, tak se pyšnil, ukazoval, tady jsem dělal krovy, jinde šaloval. My holky jsme tomu nerozuměly, ale to nám nebránilo být na tátu pyšné. Maminka to ocenila také, prostě táta nebyl jen tak někdo, byl mistr svého oboru. A nikdy nás holky na ničem nešidila, tak peníze navíc investovala hlavně do rodiny.

Později když do rodiny přibyl švagr, zaučil ho, pracovali spolu, super dvojka. Hodně si rozuměli a byli vyhledávání ze širokého okolí. Vlastně práce mého tatínka, švagra jde vidět na každém kroku na vesnických domcích. Švagr byl pro tátu jako syn a pro mne jako bratr, úžásný člověk. Když nám tragicky, nečekaně odešel, bolelo to moc, slovy se nedá vyjádřit. Já tušila, že tuto ránu osudu táta nedá, bohužel mé tušení bylo správné. Určitě tam nahoře spolu mastí karty a jsou šťastní. Možná, tam spolu pobíhají se sekerou a pilou.

Na oba proto vzpomínáme s láskou, často vyprávíme, příhody, které vykouzlí úsměv vždycky všem. Tatínek Laďa nebyl zrovna domácí kutil, dokázal připálit i čaj, když si ho přihříval. Na dně kastrůlku už zůstal jen pytlík od čaje, všude kouř a táta seděl, brýle na nose a četl. Přečetl všechno, co se mu dostalo pod ruce, máma říkávala, že i telefonní seznam.

Jednou nás dostal na pár dní na starost, no bylo to fajn.  Jenom jsme měli dva dny za sebou okurkovou kyselici, tu teda dokázal uvařit. Ani nás moc nezaskočilo, když jsme v hrnci objevily drátěnku. Jak se tam dostala, těžko říct. Hlad je hlad. Třetí den byl hovězí vývar, další den, pro změnu kyselice. Pátý den naštěstí přijela máma domů. Bylo na čase, neboť už docházelo všechno, čisté nádobí, oblečení.

Jednou si máma vymyslela neskutečnou věc, a to sušák do koupelny na ručníky. Problém byl na světě, vyvrtat díru na šroub a ne do dřeva, ale do zdi. Pral se s tím statečně,  byl zvykly, že jsme mu všechny asistovaly, rády, protože to byl zážitek. Stály jsme v pozoru a podávaly potřebné nástroje, tím jsme se naučily je poznávat. Táta statečně zápasil s vrtačkou, vyměnil několikrát vrták, zapíral se vší silou, no nebyl žádný obr, proto  přezdívka ,,muška“.

No a podařilo se, jenže tak nějak moc, místo dírky byla ve zdi díra trochu větší, přesně hodně větší ve velikosti jedné cihly, ta ležela v sousední místnosti v ložnici přímo v postýlce sestry. Máma láteřila ,,eště, že to děcko tam nebylo.“ My ségry jsme se válely smíchem po zemi, to se tátovi povedlo. Nezklamal. A on rozkročený na vaně, pořád svíral vrtačku, povídá vyčítavě mámě ,,tož a teď máš, cos chtěla, no a je to.“  Nakonec to zvládnul a věšák visí dodnes.

Oprava kapajícího kohoutku probíhala podobně, podávaly jsme klíče různých velikostí, zase škola života. Stály s pusinkami dokořán a pozorovaly našeho tatínka, jak si při práci počíná. On byl rád, že na tak těžkou práci není sám a má psychickou podporu celé rodiny. Když bylo dokonáno, slavnostně otočil kohoutkem a naštvaně prohlásil: ,,Tak a tož, teď to neteče vůbec.“ Asi minutu jsme stali všichni jak sochy, co bude, když do ticha promluvila máma: Asi bychom mohli zkusit zase otevřít hlavní přívod vody.“ Vyšlo to.

Tak každý to máme jinak, to nic neměnilo na tom, že jsme ho milovaly. Nikdy nás nezbil, když jsme si to zasloužily, kolikrát ani hlas na nás nezvýšil. Když jsem si zase jednou udělala výlet do kravína, máma mu řekla: ,,už toho mám dost, udělej s ní pořádek!“ A udělal, vzal mě do koupelny s páskem v ruce, valila jsem na něho oči a slíbila, že kravín je tabu. Vzal můj svetřík přeložil ho přes vanu a nakázal ,, breč“ a páskem několikrát uhodil na svetr.

Jen jednou pro mě šel ven, řádili jsme venku s míčem a nevšimli si, že se šeří, parta děcek z bytovky. Najednou byl tam, vytáhl z klubka děcek moji také blonďatou kamarádku Šárku a vlekl ji k domovu. Nechápal proč se tak vzpouzím, až po chvilce se pořádně podíval, že táhne domů cizí dítě. Mámě jsme to řekli až po letech pro jistotu.

Úkoly s námi nedělal s výjimkou matematiky, v ní byl fakt dobrý, vždycky mi vypočítal celou domácí úlohu a někdy jsem to i pochopila. Vlastně ji vypočítal pro půlku třidy a já byla za hvězdu, jenže při písemce se to provalilo.

 No nebyl to fajn táta? V  naších srdcích je napořád.

Autor: Dana Adámková | úterý 4.7.2017 11:07 | karma článku: 24,12 | přečteno: 755x
  • Další články autora

Dana Adámková

Jak jsem k titulu přišla

V naprosté tmě jsme téměř narazily na další osobu, o které jsme neměly tušení. Mladíka jsme se trochu lekly. Koho také čekat uprostřed noci ve tmě u hřbitova.

6.10.2023 v 15:32 | Karma: 16,47 | Přečteno: 466x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Kde máš sestry

A najednou tam zůstal sám, největší, smutný bez spolužáků. A začala hra na schovávanou. Bohužel jsem měla babu.

5.9.2023 v 16:27 | Karma: 16,32 | Přečteno: 374x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Přiškrcený doktor

Najednou se objevil anděl. Lidský anděl sestřička, kterou jsem znala. Chytla mě za ruce a říká: „Miminko zůstalo v blbém místě. Musíš se hodně snažit, musí rychle ven.“

19.4.2023 v 14:43 | Karma: 20,96 | Přečteno: 574x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Maruška nebo Věruška

Skočíme si na Marušku, nebo Věrušku? U nás v dědině je možné všecko. Nad „dědinú“ se pyšní krásná rozhledna Maruška. Je to výletní místo turistů aj domorodců.

18.3.2023 v 23:24 | Karma: 18,61 | Přečteno: 329x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Královna jsem já

I když jsem maličká, nejmenší z rodiny, můžu všechny zachránit, před pohromou. Nastěhovala se k nám nová rodina, nikdo ji v domě nechce.

18.1.2023 v 6:00 | Karma: 20,21 | Přečteno: 589x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Fotografka v závěji

Ahoj lidi. Baba povídala, že bych měla něco napsat, nebo všechny příspěvky mám loňské. Teď nemám do čeho drápnout, mouchy jsou někde zalezené.

2.1.2023 v 19:56 | Karma: 17,21 | Přečteno: 301x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Běž lásko

Láska má mnoho podob. Ta psí je upřímná. Psi nás milují a je jim jedno jestli máme nějakou vadu na kráse. Když se jejich čas naplní, musí jít dál.

31.10.2022 v 14:11 | Karma: 25,23 | Přečteno: 444x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Setkání

Tož nevím, jestli ještě můžu něco doplnit k našemu blogérskému výjezdu do Olomouce. Já že to bude slópačka, seznamovačka. S těmi, co ještě neznám. Vítačka, těch, které už znám.

26.10.2022 v 15:01 | Karma: 15,79 | Přečteno: 368x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Jsi tu pořád s námi

I když tě nemůžu už obejmout, cítím, že jsi nás neopustila. Naučila jsi nás všechno, co k životu potřebujeme. Jenom teď, když jsme osiřely, máme k sobě se sestrami o něco blíže.

9.8.2022 v 19:15 | Karma: 24,25 | Přečteno: 487x | Diskuse| Osobní

Dana Adámková

Tančící papírová taška

Evino vylez z té tašky, já tam mám ještě nákup! No tak šup, šup, to není hračka pro tebe. Haha. Přesně to, co vy lidé neumíte. Hrát si s běžnými věcmi.

25.5.2022 v 15:36 | Karma: 19,57 | Přečteno: 321x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Evee loví

Kočka může spoustu věcí. Ležet, vyhřívat se, nechat se hladit, rozmazlovat, hýčkat a lovit. I v té nejroztomilejší kočičce je kus dravce.

14.5.2022 v 21:25 | Karma: 20,01 | Přečteno: 337x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Kočičí svět

Dovolte, abych se představila ...nevím, možná pocházím ze vznešeného rodu, ale nemám na to žádné dokumenty. Narodila jsem se v kravině, moji maminku tam někdo odložil.

11.5.2022 v 14:55 | Karma: 28,52 | Přečteno: 497x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Když máš čtyři tlapky, neznáš splín

Utápím se ve své depresi, propadám se hezky hlouběji, krásně smutním. Když se ozve bručení, vrčení mojí černé chlupaté, Bee.

2.12.2021 v 22:23 | Karma: 24,96 | Přečteno: 411x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Lavičko vyprávěj, zazpívej

Každý máme svojí dobíjecí stanici. Moje je příroda, a psí skřítci. Velkou motivací se stal v naší obci projekt lavičky v kopcích. Relaxace pro mnoho lidí. A když k tomu přidáte písničku nechybí dobrá nálada s romantickým kouzlem.

25.11.2021 v 19:02 | Karma: 21,48 | Přečteno: 253x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Šest letadel

Stojím uprostřed louky na vrcholku kopce. Před očima nádherná scéna podzimu. Zapadající slunce v oranžové žluté barvě. Zbytek nebe má nádherný fialovo růžový nádech.

24.10.2021 v 22:05 | Karma: 20,50 | Přečteno: 411x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Korálky

„Lidské štěstí, to je taková šňůrka, na kterou navlékáme malé korálky, taková malá štěstí-čím jsou drobnější a čím je jich víc, tím je to jejich štěstí větší.“- Jan Werich

21.9.2021 v 15:46 | Karma: 21,78 | Přečteno: 350x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Nechci to vzdát, mám důvod tu posečkat

Žijete si svůj poklidný život. Sledujete dění kolem. Tíží vás situace kolem vás, ve světě. Ano, myslím tím svět coronaviru.

4.4.2021 v 13:36 | Karma: 24,72 | Přečteno: 641x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Opuštěné štěstí, aneb čert v akci

Takové malé černé nic, umí to v domě pořádně rozproudit. A cože to je? No má černý kožich, čtyři tlapky, mrštné tělo. Žluté oči nejde přehlédnout. I když se ten černý chomáč krčí za rohem.

11.2.2021 v 19:17 | Karma: 25,22 | Přečteno: 416x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Hlavně zachovat klid

Většina majitelů čtyřnohých mazlíku by za ně dýchala. Těžce nesou, když se jejich mazlíček potýká s nějakým neduhem. Stejně tak to vnímám já.

19.1.2021 v 19:40 | Karma: 18,65 | Přečteno: 427x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Mina ve stodole

Ve Valašském kraji je u spousty starších domů hospodářská budova, která sloužila ke skladování sena. Stodola.

29.12.2020 v 18:59 | Karma: 28,52 | Přečteno: 675x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 125
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 584x
Nikdy mě nenapadlo, jak bude těžké, o sobě něco napsat. Líp mi jde psát o zvířatech, zážitky s nimi. Ať už veselé nebo smutné. Určitě by byl život, bez  zvířat chudší. Aspoň ten můj. Psaní je můj oddych, funguje moc dobře. Stejně jako fotografování. 

Seznam rubrik