No jasně, že chceme. Šak život není enom o práci. Chodíme tam sice za výdělkem, ale proč si neudělat život hezký. A co si budeme namlúvat ́, člověk si potřebuje aj povykládať. Postěžovať si na chlapy, nezbedné děcka. Nedy sa probere aj vaření, úklid, pečení.
Ale sranda mosí byt ́. Sme zvědavé, co z Markéty vyleze, mám pocit, že aj krávy počúvajú.
„Včera jak jsem jela navečer z práce, vidím chlapa, jak to s ním dobře lomcuje. Si říkám, o jéj ogare, ty máš nakúpené.“
„No enom že mu to podjelo a hodil záda. Všimla sem si, že drbnul hlavu o chodník. No zastav v dědině, kde je frekventovaná cesta.“
Poslúcháme, moc vtipné nám to nepřišlo.
Šlo o lidský život, člověk nikdy neví co se děje, valila sem mu pomoct a zjistit, co sa mu stalo. Volám na něho: „Pane, co je vám, mám zavolat ́ sanitu? Uderil ste sa do hlavy. Bolí vás neco, nebo mám zavolat ́ nekoho od vás?“
Chlapík, ze kterého táhl chlast na sto honú, odpovídá. „Ne, cérko, nic mně není, su v pohodě. Enom kdybys mňa mohla zvednút ́.“
„Tož co sem měla dělat ́, zvládla sem to. Když sem ho vysmýkala navrch, konečně stál na nohách. V ten moment mu spadly gatě až ke kotníkom.“
To sa nedalo nesmát ́, živě jsme si tu situaci představili, všichni kdo projížděli, měli hezký obrázek mladé ženy, podpírajíci chlápka bez gatí.
„Počkajte to eště není všecko, tak mu pravím: „Moch by ste si ty gatě natáhnút ́. Když vás pustím, spadnete zpátky.“
Neskutečná scenerie online. Asi na desátý pokus byly gatě na správném místě, pořád sem ho podpírala a ptám sa, jestli mám nekomu zavolat ́. Prý nee, enom si prosí, ať mu pomožu na lavičku.
Potom prý, jestli bych ho nedovedla dom. Tož co sem měla dělat ́ sám neustál. Dovédla sem ho až k bytu, aj dveři mu odemkla. Eště aj nákup mu nésla, pivo a víno.
„Tý joo, to sa nerozbilo.“ Nedalo mi to, abych se nezeptala.
„Jasně, že ne, asi už má cvik, měl to všechno pěkně v petkách.“
Záchrana lidského života sa nekonala, ale člověk nikdy neví. Nemusí jít vždy jen o alkohol, někdy se může udělat člověku zle i z nemoci. A my víme, že když potkajú andílka Markétku, budou v těch nejlepších rukách. Napadá mňa, jestli by vůbec někdo zastavil. A pomohl tomu nešťastníkovi aspoň na nohy.
Nedávno Marky přiběhla celá rozrušená, že má psa. „Ráno sem eště nevěděla, že ho budu mět ́. Pořád sem sa na něho dívala na stránkách útulku. Byl tak smutný, zemřel mu páníček. Už není štěně. Nedalo mi to. Jakou má šanci na novou rodinu? “
Takže útulkáček je u Markéty, to o něčem svědčí ani vám nemusím psat ́, co mám na mysli.