Toulání podruhé

3. 10. 2018 15:45:05
Jsou místa která jsou známá, turisty navštěvovaná, ale koho napadne se zastavit někde ve vesnici. A vyběhnout na stráň. Vždycky se potřebuji zhluboka nadechnout, abych tu krásu pobrala.

Moje zastávka byla v Prlově.

Obec Prlov se nachází v okrese Vsetín ve Zlínském kraji v severovýchodní části Vizovické vrchoviny. Žije zde 533 obyvatel. Leží jedenáct kilometrů jihovýchodně od Vsetína v kotlině kolem Prlovského potoka, jenž je levostranným přítokem většího potoka Pozděchůvky vlévajícího se ve Valašské Polance do řeky Senice. Nadmořská výška 414 m.

O Prlově se traduje, že v době druhé světové války byl pro nacisty tvrdý oříšek. Lidé tady drželi při sobě a nenašel se žádný práskač. Dalo by se napsat, že to byl azyl pro partyzány. Muselo to být hrozně těžké. Lidé z Prlova jsou pořád stejní vstřícní pohostinní a milí. Jsem šťastný člověk. Mám tam přátelé, kteří se mnou po Prlovských kopcích brouzdali.

Já ty západy sluníčka miluji. Možná proto, že jsem v ten čas vykoukla na svět.

Stálo to za to vyšlapat ten kopeček.

A ještě kousek výše.

Stále stejný pohled a přesto jiný.

Tady se o zvěř starají. Netradiční krmelec.

Zaznamenala jsem výskyt mimozemské civilizace.

Objevila jsem malou chaloupku. Jako z pohádky. Postavily si ji děti, za malé pomoci rodičů.No teda Rexíku ! Jak ty ses mi do tohoto příběhu vloudil?

Na posilnění před dalším výšlapem.

A to na blízké Pulčiny

Kdyby jste chtěli na výlet, tady je návod. Je mít dobré pevnou obuv.

Tají se dech.

Někdy člověk ani neví co vyfotil. Náš král Jan.

Jejda Oki se nám trochu srazil. Tento milý pejsek mi hezky pózoval musela jsem vám ho ukázat.

A Oki nesmí chybět, se svým doprovodem mojí dcerkou.

A to už jsou ony Pulčinské skály ve Francově Lhotě u nás se říká lidově Francovka.

Vyšplhat nahoru by pro mě byl nad lidský úkol. Takže takto vám to musí stačit.

Tak toto přesně nevím, co je asi studna. Ale neušlo to mé pozornosti

Zelená krása Pulčin.

Jako tečku mého blogu. Jsem si vybrala moji spolucestovatelku poznáte ji někdo? To je přece naše malá teta Jituška.

Autor: Dana Adámková | středa 3.10.2018 15:45 | karma článku: 19.53 | přečteno: 308x

Další články blogera

Dana Adámková

Jak jsem k titulu přišla

V naprosté tmě jsme téměř narazily na další osobu, o které jsme neměly tušení. Mladíka jsme se trochu lekly. Koho také čekat uprostřed noci ve tmě u hřbitova.

6.10.2023 v 15:32 | Karma článku: 16.47 | Přečteno: 465 | Diskuse

Dana Adámková

Kde máš sestry

A najednou tam zůstal sám, největší, smutný bez spolužáků. A začala hra na schovávanou. Bohužel jsem měla babu.

5.9.2023 v 16:27 | Karma článku: 16.32 | Přečteno: 374 | Diskuse

Dana Adámková

Přiškrcený doktor

Najednou se objevil anděl. Lidský anděl sestřička, kterou jsem znala. Chytla mě za ruce a říká: „Miminko zůstalo v blbém místě. Musíš se hodně snažit, musí rychle ven.“

19.4.2023 v 14:43 | Karma článku: 20.77 | Přečteno: 574 | Diskuse

Dana Adámková

Maruška nebo Věruška

Skočíme si na Marušku, nebo Věrušku? U nás v dědině je možné všecko. Nad „dědinú“ se pyšní krásná rozhledna Maruška. Je to výletní místo turistů aj domorodců.

18.3.2023 v 23:24 | Karma článku: 18.61 | Přečteno: 329 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Marek Trizuljak

Od prvního jarního dne k Velikonočním svátkům

Rovnodennost, první jarní den, úplněk a brzy poté velikonoční svátky. Obrazové dojmologie ... ... ...

28.3.2024 v 15:39 | Karma článku: 9.69 | Přečteno: 79 | Diskuse

Jaromír Šiša

Auto moto veteráni všude možně i jinde.

Třeba pod střechou velkých prostorných i malých útulných muzeí. Nebo na všech možných srazech, případně je potkáváme jen tak v prostoru. Pro svoji krásu a eleganci je obdivujeme a s úctou k těm, kteří jim vdechli nový živý život.

28.3.2024 v 10:03 | Karma článku: 33.11 | Přečteno: 1350 | Diskuse

Petr Široký

Jak jsem potkal brouky (Díl LXII. - Rokycany 12 - Jaro je tu)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

28.3.2024 v 8:42 | Karma článku: 13.95 | Přečteno: 127 | Diskuse

Martina Pazourová

Po dešti......

Nenapadá mě nic jiného, než text písně paní Judity Čeřovské.Foto Nikon D 70. Jo, a dalo to docela fušku :-)

25.3.2024 v 23:00 | Karma článku: 12.40 | Přečteno: 212 | Diskuse

Veronika Foglová

Květná neděle 2024

Uteklo to jako voda, a svatopostní doba nám vstoupila do své závěrečné fáze - Svatého týdne, po němž nadejdou Velikonoce.

24.3.2024 v 15:21 | Karma článku: 11.15 | Přečteno: 155 | Diskuse
Počet článků 125 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 584

Nikdy mě nenapadlo, jak bude těžké, o sobě něco napsat. Líp mi jde psát o zvířatech, zážitky s nimi. Ať už veselé nebo smutné. Určitě by byl život, bez  zvířat chudší. Aspoň ten můj. Psaní je můj oddych, funguje moc dobře. Stejně jako fotografování. 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...