Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Hra pro čtyři tlapky

Netrpělivě čekám. Je to dneska? Ano, ano, už balí tašku. Jedemééé. Moje čtyři packy netrpělivě přešlapují. A já zjišťuji, že běhám po pokoji, skáču u toho jak kůzle.
Renča a já

Nerad jezdím autem, ale ty dny na vesnici mám rád. Můj je úkol hlídat dům, to je něco více, než hlídat byt.

Nemám rád přepravku v autě, prý to jinak nejde. Ale zase ta nádhera, když můžu vyskočit ven. Přímo na zahradu. Všem okolo dám vědět, že jsem tady.

 Já Oki, hlídací pes.

Paničce dávám radost najevo, pomáhám. Postrkuji Renču čenichem do zadku. Tak pojďme už honem, honem.

„No tak, Oki neblbni, dočkáš se, ty jeden bláznivý zrzku.“

Nevím, na co bere tolik věcí, však stačí obojek, vodítko a „valíme“.

S radostí skočím na chodbě do pečlivě srovnaných bot, že se rozletí po celé síni. Začnu je brát do huby, vyhazuji jednu po druhé do vzduchu.

„Okine, můžeš si někdy tuto hru odpustit!“

 Nemůžu, potřebuji ukázat, jak moc se těším. Vždyť jedeme za Bee. Co na tom, že ona to vidí jinak, držkuje mi. Když ji lákám na hru.

Vyrážíme. Zakusuji se do vodítka, bez toho schody nedám. Schodiště je úzké, všude stojí nějaké bedny. Svůj temperament jen těžko zvládám, nohy jsou jako na pérkách, neposedný zadek tančí „lambádu“.

Jejda co to. Jedna krabice na schodišti s rachotem padá k zemi. Že bych ji já svým tančícím zadkem porazil?

„No nazdar Oktávo, ty jsi shodil botník.“

Panička dřepí na bobku a sbírá rozházené boty. Ukládá je zpět do už postaveného botníku. A nadává…..

„Ty jedno tele. Dovedeš si představit, kdyby to viděl soused. Myslel by si, že jim kradu boty.“

Škoda, že mě uvázala k zábradlí, pomohl bych. Některé bych lépe prozkoumal, boty tak krásně voní.  

Doma na „dědině“ je vítání, teda já všechny vítám. Chci jim dát pusu, očichat je, ale ne všichni sdílí moje nadšení.

„Zrzku, pomalu, neskákej, nelíbej mě, já tě mám ráda i bez toho hopsání.“  Láteří paničky máma Dana.

Ta toho „nakecá“, sama mi někdy vlepí pusu na čenich, přidá dobrůtku.

 A Bee se po ní opičí, vrčí na mě, když chci obejmout. Ale já dobře vím, je ráda, že mě vidí.  Pomůžu s hlídáním.

Slyším dobře, sousedův pes je venku. Obrovskými skoky, řevem zabijáka se ženu k plotu, kde slyším Mikeše. Bee v patách. Ječí se mnou. Takže duet. Zabrzdíme až u plotu v místech, kde jsme minulý týden s Bee udělali velkou díru. A ta zmizela. Jak to? Že nám to oni zase pokazili.

Tak já vám to povím. My bychom doopravdy Mikimu s Bee neublížili. Je to jen naše taková hra. Máme smysl pro humor.

Třeba na vycházce. Mrkneme s Bíbou na sebe a zprudka se spolu rozběhneme jedním směrem, jako na závodech. Dobře vidím ten vystrašený výraz paniček.

 „Probůh, co tam zase vidí, za čím se ženou ti dva darebáci.“

„Okííííí, Bíííííí!“ hulákají dvojhlasně.

„Ke mně!“

My jsme s Bínou poslušní psi a dobře víme, že na povel prostě musíme běžet zpátky. Oba se ihned vracíme.

 Toto byl výkon za pamlsek. Rozhodně. To byste neuhodli. Kolik umíme tímto svým fíglem vyloudit pamlsků. Čich nám napoví, jestli v kapse ještě něco je. Takže kolik pamlsků, tolikrát svůj úprk předvedeme.

Nedávno jsem zkusil nový trik. To panička Renča chystala auto. Kufr otevřený, zas mě narve do té krabice. Bleee. Tak nějak už na „ní“ nefunguje, když si lehnu a dělám se, že tam vůbec nejsem. Nechápu, že mě vidí, když jsem krásně rozpitý v trávě.

Počkej, otevírám si dveře. To umím krásně, občas je chodím domů kontrolovat.  Nebo naopak si vyjdu sám ven. Ha, dveře do koupelny jsou otevřené. Skočím do vany, čekám. To mě přece vždycky umyje a můžu zůstat, nemusím nikam jezdit.

No asi se povedlo. Panička Renča se směje. „Kde jsi, ty moje čertovo kvítko, co zas vyvádíš. Ty se chceš koupat, vždyť to nemáš rád.“

No nemám, ale nechci nikam jet, chápeš?

„Já dobře vím, co mi chceš říct ty můj kluku ušatý. Tak pojď, slibuji, že potom půjdeme na dlouhou procházku.“

Tak jo, ale slib, že se zase brzo domů na ves vrátíme. Nakonec já jsem všude šťastný. Hlavně s tebou, moje milovaná paničko. Mám tě rád, a možná i trochu více než Bee.

S Bee
Zimááá
Umím sedět jako pán
Sportujeme
Svačíme a panička prošlapala boty.
Tak pojď, co zase zdržuješ...

 

Autor: Dana Adámková | čtvrtek 28.3.2019 14:34 | karma článku: 23,21 | přečteno: 540x
  • Další články autora

Dana Adámková

Jak jsem k titulu přišla

V naprosté tmě jsme téměř narazily na další osobu, o které jsme neměly tušení. Mladíka jsme se trochu lekly. Koho také čekat uprostřed noci ve tmě u hřbitova.

6.10.2023 v 15:32 | Karma: 16,47 | Přečteno: 466x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Kde máš sestry

A najednou tam zůstal sám, největší, smutný bez spolužáků. A začala hra na schovávanou. Bohužel jsem měla babu.

5.9.2023 v 16:27 | Karma: 16,32 | Přečteno: 374x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Přiškrcený doktor

Najednou se objevil anděl. Lidský anděl sestřička, kterou jsem znala. Chytla mě za ruce a říká: „Miminko zůstalo v blbém místě. Musíš se hodně snažit, musí rychle ven.“

19.4.2023 v 14:43 | Karma: 20,96 | Přečteno: 574x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Maruška nebo Věruška

Skočíme si na Marušku, nebo Věrušku? U nás v dědině je možné všecko. Nad „dědinú“ se pyšní krásná rozhledna Maruška. Je to výletní místo turistů aj domorodců.

18.3.2023 v 23:24 | Karma: 18,61 | Přečteno: 329x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Královna jsem já

I když jsem maličká, nejmenší z rodiny, můžu všechny zachránit, před pohromou. Nastěhovala se k nám nová rodina, nikdo ji v domě nechce.

18.1.2023 v 6:00 | Karma: 20,21 | Přečteno: 589x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Fotografka v závěji

Ahoj lidi. Baba povídala, že bych měla něco napsat, nebo všechny příspěvky mám loňské. Teď nemám do čeho drápnout, mouchy jsou někde zalezené.

2.1.2023 v 19:56 | Karma: 17,21 | Přečteno: 301x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Běž lásko

Láska má mnoho podob. Ta psí je upřímná. Psi nás milují a je jim jedno jestli máme nějakou vadu na kráse. Když se jejich čas naplní, musí jít dál.

31.10.2022 v 14:11 | Karma: 25,23 | Přečteno: 444x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Setkání

Tož nevím, jestli ještě můžu něco doplnit k našemu blogérskému výjezdu do Olomouce. Já že to bude slópačka, seznamovačka. S těmi, co ještě neznám. Vítačka, těch, které už znám.

26.10.2022 v 15:01 | Karma: 15,79 | Přečteno: 368x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Jsi tu pořád s námi

I když tě nemůžu už obejmout, cítím, že jsi nás neopustila. Naučila jsi nás všechno, co k životu potřebujeme. Jenom teď, když jsme osiřely, máme k sobě se sestrami o něco blíže.

9.8.2022 v 19:15 | Karma: 24,25 | Přečteno: 487x | Diskuse| Osobní

Dana Adámková

Tančící papírová taška

Evino vylez z té tašky, já tam mám ještě nákup! No tak šup, šup, to není hračka pro tebe. Haha. Přesně to, co vy lidé neumíte. Hrát si s běžnými věcmi.

25.5.2022 v 15:36 | Karma: 19,57 | Přečteno: 321x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Evee loví

Kočka může spoustu věcí. Ležet, vyhřívat se, nechat se hladit, rozmazlovat, hýčkat a lovit. I v té nejroztomilejší kočičce je kus dravce.

14.5.2022 v 21:25 | Karma: 20,01 | Přečteno: 337x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Kočičí svět

Dovolte, abych se představila ...nevím, možná pocházím ze vznešeného rodu, ale nemám na to žádné dokumenty. Narodila jsem se v kravině, moji maminku tam někdo odložil.

11.5.2022 v 14:55 | Karma: 28,52 | Přečteno: 497x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Když máš čtyři tlapky, neznáš splín

Utápím se ve své depresi, propadám se hezky hlouběji, krásně smutním. Když se ozve bručení, vrčení mojí černé chlupaté, Bee.

2.12.2021 v 22:23 | Karma: 24,96 | Přečteno: 411x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Lavičko vyprávěj, zazpívej

Každý máme svojí dobíjecí stanici. Moje je příroda, a psí skřítci. Velkou motivací se stal v naší obci projekt lavičky v kopcích. Relaxace pro mnoho lidí. A když k tomu přidáte písničku nechybí dobrá nálada s romantickým kouzlem.

25.11.2021 v 19:02 | Karma: 21,48 | Přečteno: 253x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Šest letadel

Stojím uprostřed louky na vrcholku kopce. Před očima nádherná scéna podzimu. Zapadající slunce v oranžové žluté barvě. Zbytek nebe má nádherný fialovo růžový nádech.

24.10.2021 v 22:05 | Karma: 20,50 | Přečteno: 411x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Korálky

„Lidské štěstí, to je taková šňůrka, na kterou navlékáme malé korálky, taková malá štěstí-čím jsou drobnější a čím je jich víc, tím je to jejich štěstí větší.“- Jan Werich

21.9.2021 v 15:46 | Karma: 21,78 | Přečteno: 350x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Nechci to vzdát, mám důvod tu posečkat

Žijete si svůj poklidný život. Sledujete dění kolem. Tíží vás situace kolem vás, ve světě. Ano, myslím tím svět coronaviru.

4.4.2021 v 13:36 | Karma: 24,72 | Přečteno: 641x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Opuštěné štěstí, aneb čert v akci

Takové malé černé nic, umí to v domě pořádně rozproudit. A cože to je? No má černý kožich, čtyři tlapky, mrštné tělo. Žluté oči nejde přehlédnout. I když se ten černý chomáč krčí za rohem.

11.2.2021 v 19:17 | Karma: 25,22 | Přečteno: 416x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Hlavně zachovat klid

Většina majitelů čtyřnohých mazlíku by za ně dýchala. Těžce nesou, když se jejich mazlíček potýká s nějakým neduhem. Stejně tak to vnímám já.

19.1.2021 v 19:40 | Karma: 18,65 | Přečteno: 427x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Mina ve stodole

Ve Valašském kraji je u spousty starších domů hospodářská budova, která sloužila ke skladování sena. Stodola.

29.12.2020 v 18:59 | Karma: 28,52 | Přečteno: 675x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 125
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 584x
Nikdy mě nenapadlo, jak bude těžké, o sobě něco napsat. Líp mi jde psát o zvířatech, zážitky s nimi. Ať už veselé nebo smutné. Určitě by byl život, bez  zvířat chudší. Aspoň ten můj. Psaní je můj oddych, funguje moc dobře. Stejně jako fotografování. 

Seznam rubrik