Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Pruhovaná kráska

Jsou něžné, přítulné, klamou tělem. Dokáží být divoké, šelmy srdcem i duší. Ano, mám na mysli kočky. Kočku domácí. Vždycky tu nějaká byla. Starší dcera Daniela je miluje, také manžel má pro toto hbité zvířátko porozumění.
Ginny

Když se dcera dozvěděla o koťátku, které měla její kolegyně v práci-Britská dáma se zapomněla s vesnickým mourkem-nebylo s dcerou k vydržení, nakonec proč ne. Od prvního dne bylo jasné, že toto není obyčejná kočka. Dostala jméno Ginny.

Nesla se pokojem, jako by jí to tady patřilo, dáma důležitá. Od prvního okamžiku si sedla do noty s naší Any. Čínský chocholatý pes, můj první vrh A. Splněný sen, však se také narodila v naší posteli, jak jinak.  Aneko Fuzzy luck neboli Any byla ještě štěně. S  koťátkem pořádaly závody v běhu, i když je Any mrštná, rychlá, na hbité kotě neměla. To ji však nebránilo na divoké hry s Ginny. Tyto souboje byly většinou nerozhodně, obě se chovaly tak, aby ani jedna druhé neublížila.

Ginny se od všech našich bývalých i budoucích koček lišila svým velmi hlasitým zvukovým projevem. Těžko popsat tento zvuk na papír, prostě mňoukala velmi hlasitě, a tak dávala o sobě neustále vědět. Mňoukala velmi ráda, prostě si s námi povídala.

Bydlela s dcerkou, v pokojíčku dolního patra našeho domu. Když povyrostla, chtěla ven prozkoumat okolí. Měli jsme dilema, venku ji hrozí nebezpečí, jenže Ginny byla jiného názoru. Nejdříve ji dcerka hlídala, ale Ginny to táhlo do luk a polí. Jednou, to bylo ze začátku jejího putování po venku. Nebyla k nalezení. Neobjevila se ani další den, dcera byla nešťastná. Já měla výčitky, že jsme kotě pustili ven. Hledali jsme ji všude, v okolí domu. Vyšla jsem k potoku a najednou známé hlasité "Mňauuuuuaaaaúúúúúúúúúúú." Mrknu na vysoký strom. Byla tam, šťastná, že mně vidí. Nevěděla, jak ze stromu dolů.  A poté z té výšky prostě skočila, určitě si myslela, že ji chytím. Bylo to rychlé, nečekané, nestačila jsem zareagovat. Šmudla malá žuchla na zem, hrozně jsem se lekla. A Ginny ? Aniž by na ně počkala, vznešeně odkráčela domů, zatím co já stála jak solný sloup.

Ginda byla velmi mazaná kočka a lovec. Naučila se vyskočit na okno dceřina pokoje. Takže když bylo teplo, mohla kdykoliv ven a zpátky. Popravdě přes zimu dávala přednost hrátkám s Any a teplému pelíšku. Jinak dcerku zásobovala těmi nejvybranějšími lahůdkami. Bohužel ptáčky, ještěrkami, můrami všech velikosti, myši, a dokonce i na potkána si troufla. Mně připravila pár horkých chvilek.

Sedím večer u internetu, moc do půlnoci nechybělo, všude ticho a najednou někdo šahá na kliku. Dveře se otevřou. Úlekem jsem málem spadla z balónu, na kterém sedávám. Tuším, že jsem ani nedýchala, dveře otevřel nějaký duch.  Myslela jsem, že si pro mě přišla ta bába s kosou. Vešla do pokoje, jak jinak, noblesně Ginny. Hlasitě pozdravila. A já opět kamenná. Zatím co šmejdila v Anině misce, jestli něco nezbylo, jsem roztála. "Uf Ginny, ty jsi mi dala.“ Od té doby mně tak strašila pravidelně, naučila se otevírat dveře. Ani obrácená klika nepomohla. Prostě kočka mazaná. Občas pustila celou smečku ven, a proč ne že.

Ovšem největší kousek, se ji povedl, když donesla svoji kořist mně. V hospodářské budově jsem krmila slepičky a sbírala vejce. Mířím k otevřeným dveřím, a to už se do nich hrne Ginny. Něco vleče. Hodila mi to k nohám, přímo ve vchodě. Bojím se hadů. Byl to had velký. V mých očích ještě větší, než asi byl. Stála jsem bez hnutí, zatímco lovec zmizel. Nikde nikdo, jen já a to hadisko, uložené přímo na prahu dveří. Nevím, jak dlouho jsem tam tak okouněla. Než mi došlo, že se nehýbe. ,,Dano dyť on musí být mrtvý, neboj se a překroč ho!“ To se lehce řekne, jenže co kdyby ještě trošku žil. Jsem tu sama. A kočka se beztak někde chechtá pod vousy. Překonala jsem se. Moje velká, životní výhra.

Doma jsem sklidila posměch. No a? Hlavně, že žiju. Prý to byla užovka. Ginnda dostala vynadáno, že ji zabila, a mě nikdo nepolitoval. Nejspíš mě chtěla potěšit velkolepým dárkem. Zvířata neumějí dělat naschvály.

Osud Ginnušce naměřil krátký život, byla tu s námi 7 let. Našly jsme ji mrtvou venku. Nevíme, co se jí stalo, vypadala, jakoby usnula. Jak schválně se k této smutné události připletla i Any. Ven vyběhla i Elza, velká briardice, zvědavá. Chtěla zjistit, proč se Ginny nehýbe. Maličká pětikilová Any se postavila nad svoji kamarádku Ginny. Výhružně cenila na Elzu zuby. Nikdy to neudělala, měla z El respekt. Tentokrát byla odhodlaná svoji nehybnou kamarádku bránit, i kdyby ji to mělo stát život. Dojala nás, a slzy zase tekly proudem.

Ginnuška už běhá za duhovým mostem, ale zůstaly tu vzpomínky, na ty její lotroviny, lovecký um, hry s Any. Mazlící techniky, které ovládala. Dokázala během chviličky udělat z pokoje zahrádku. Dokonce Aniným štěňátkům nosila úlovky, pomáhala je vychovat. Nikdy na ni nezapomeneme, byla to super kočka.

Ginny

 

Autor: Dana Adámková | pátek 19.5.2017 15:30 | karma článku: 26,07 | přečteno: 494x
  • Další články autora

Dana Adámková

Jak jsem k titulu přišla

V naprosté tmě jsme téměř narazily na další osobu, o které jsme neměly tušení. Mladíka jsme se trochu lekly. Koho také čekat uprostřed noci ve tmě u hřbitova.

6.10.2023 v 15:32 | Karma: 16,47 | Přečteno: 466x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Kde máš sestry

A najednou tam zůstal sám, největší, smutný bez spolužáků. A začala hra na schovávanou. Bohužel jsem měla babu.

5.9.2023 v 16:27 | Karma: 16,32 | Přečteno: 374x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Přiškrcený doktor

Najednou se objevil anděl. Lidský anděl sestřička, kterou jsem znala. Chytla mě za ruce a říká: „Miminko zůstalo v blbém místě. Musíš se hodně snažit, musí rychle ven.“

19.4.2023 v 14:43 | Karma: 20,96 | Přečteno: 574x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Maruška nebo Věruška

Skočíme si na Marušku, nebo Věrušku? U nás v dědině je možné všecko. Nad „dědinú“ se pyšní krásná rozhledna Maruška. Je to výletní místo turistů aj domorodců.

18.3.2023 v 23:24 | Karma: 18,61 | Přečteno: 329x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Královna jsem já

I když jsem maličká, nejmenší z rodiny, můžu všechny zachránit, před pohromou. Nastěhovala se k nám nová rodina, nikdo ji v domě nechce.

18.1.2023 v 6:00 | Karma: 20,21 | Přečteno: 589x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Fotografka v závěji

Ahoj lidi. Baba povídala, že bych měla něco napsat, nebo všechny příspěvky mám loňské. Teď nemám do čeho drápnout, mouchy jsou někde zalezené.

2.1.2023 v 19:56 | Karma: 17,21 | Přečteno: 301x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Běž lásko

Láska má mnoho podob. Ta psí je upřímná. Psi nás milují a je jim jedno jestli máme nějakou vadu na kráse. Když se jejich čas naplní, musí jít dál.

31.10.2022 v 14:11 | Karma: 25,23 | Přečteno: 444x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Setkání

Tož nevím, jestli ještě můžu něco doplnit k našemu blogérskému výjezdu do Olomouce. Já že to bude slópačka, seznamovačka. S těmi, co ještě neznám. Vítačka, těch, které už znám.

26.10.2022 v 15:01 | Karma: 15,79 | Přečteno: 368x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Jsi tu pořád s námi

I když tě nemůžu už obejmout, cítím, že jsi nás neopustila. Naučila jsi nás všechno, co k životu potřebujeme. Jenom teď, když jsme osiřely, máme k sobě se sestrami o něco blíže.

9.8.2022 v 19:15 | Karma: 24,25 | Přečteno: 487x | Diskuse| Osobní

Dana Adámková

Tančící papírová taška

Evino vylez z té tašky, já tam mám ještě nákup! No tak šup, šup, to není hračka pro tebe. Haha. Přesně to, co vy lidé neumíte. Hrát si s běžnými věcmi.

25.5.2022 v 15:36 | Karma: 19,57 | Přečteno: 321x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Evee loví

Kočka může spoustu věcí. Ležet, vyhřívat se, nechat se hladit, rozmazlovat, hýčkat a lovit. I v té nejroztomilejší kočičce je kus dravce.

14.5.2022 v 21:25 | Karma: 20,01 | Přečteno: 337x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Kočičí svět

Dovolte, abych se představila ...nevím, možná pocházím ze vznešeného rodu, ale nemám na to žádné dokumenty. Narodila jsem se v kravině, moji maminku tam někdo odložil.

11.5.2022 v 14:55 | Karma: 28,52 | Přečteno: 497x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Když máš čtyři tlapky, neznáš splín

Utápím se ve své depresi, propadám se hezky hlouběji, krásně smutním. Když se ozve bručení, vrčení mojí černé chlupaté, Bee.

2.12.2021 v 22:23 | Karma: 24,96 | Přečteno: 411x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Lavičko vyprávěj, zazpívej

Každý máme svojí dobíjecí stanici. Moje je příroda, a psí skřítci. Velkou motivací se stal v naší obci projekt lavičky v kopcích. Relaxace pro mnoho lidí. A když k tomu přidáte písničku nechybí dobrá nálada s romantickým kouzlem.

25.11.2021 v 19:02 | Karma: 21,48 | Přečteno: 253x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Šest letadel

Stojím uprostřed louky na vrcholku kopce. Před očima nádherná scéna podzimu. Zapadající slunce v oranžové žluté barvě. Zbytek nebe má nádherný fialovo růžový nádech.

24.10.2021 v 22:05 | Karma: 20,50 | Přečteno: 411x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Korálky

„Lidské štěstí, to je taková šňůrka, na kterou navlékáme malé korálky, taková malá štěstí-čím jsou drobnější a čím je jich víc, tím je to jejich štěstí větší.“- Jan Werich

21.9.2021 v 15:46 | Karma: 21,78 | Přečteno: 350x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Nechci to vzdát, mám důvod tu posečkat

Žijete si svůj poklidný život. Sledujete dění kolem. Tíží vás situace kolem vás, ve světě. Ano, myslím tím svět coronaviru.

4.4.2021 v 13:36 | Karma: 24,72 | Přečteno: 641x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Opuštěné štěstí, aneb čert v akci

Takové malé černé nic, umí to v domě pořádně rozproudit. A cože to je? No má černý kožich, čtyři tlapky, mrštné tělo. Žluté oči nejde přehlédnout. I když se ten černý chomáč krčí za rohem.

11.2.2021 v 19:17 | Karma: 25,22 | Přečteno: 416x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Hlavně zachovat klid

Většina majitelů čtyřnohých mazlíku by za ně dýchala. Těžce nesou, když se jejich mazlíček potýká s nějakým neduhem. Stejně tak to vnímám já.

19.1.2021 v 19:40 | Karma: 18,65 | Přečteno: 427x | Diskuse| Ostatní

Dana Adámková

Mina ve stodole

Ve Valašském kraji je u spousty starších domů hospodářská budova, která sloužila ke skladování sena. Stodola.

29.12.2020 v 18:59 | Karma: 28,52 | Přečteno: 675x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 125
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 584x
Nikdy mě nenapadlo, jak bude těžké, o sobě něco napsat. Líp mi jde psát o zvířatech, zážitky s nimi. Ať už veselé nebo smutné. Určitě by byl život, bez  zvířat chudší. Aspoň ten můj. Psaní je můj oddych, funguje moc dobře. Stejně jako fotografování. 

Seznam rubrik