se tu culím, jak dement...karma

Děkuji moc a přeji krásný den

Pamatuju si na něho dobře. Ale zdržoval se komentářů, když jsem byla u vás. Kdoví, co bych se na sebe dozvěděla

Měla jsem nahrávky, chtěla jsem nějakou tady dát, jenže fleška nejde spustit. Škoda. Ale vzpomínky na toho modrého komika zůstanou.

Dano, tak to byl taky spíš rodinný příslušník než jen mazlík:-))) Život s dalším živým tvorem, pokud se mu člověk věnuje, je fakt radost.

Moc hezké povídání. Dík!

Vlastně odešel až už byly holky dospělé. Žádná andulka nebyla, tak naším srdcem blízká. Vzpomíná na něho celá rodina, mamka ho hlídala a potom nám ho nechtěla dát zpátky.

My jsme měli modrýho Honzíka. Bylo to naše vůbec první zvíře...

Moje první zvíře bylo morčátko Bublina. A potom právě andulky a rybičky.

Krásný tvor. Po dědově odchodu jste udělali to nejlepší, co jste mohli a mrzí mě, že už s vámi Viki není

Vilkinek už tu neni, pár let, tak to není, bolestivé.Byla s ním sranda a opravdu člen rodiny.

když odejde člen rodiny, je to vždy smutné

Ano a každý se s tím vyrovná po svém. Nám tenkrát, ten malý opeřenec pomohl.