Já jsem taky levá, ale něco jsem ušila.

Takže šikovná

filmove produkce zastavily veskere prace, zahrada je vice mene obdelana a lidi rousky potrebujou. tak jsme se dali do siti i my

do nedele Vas, Dano, zdravej svadlenaci ze Stredokluk!

Já vás také zdravím, jste skvělí. Já do práce chodím, tak jsem užitečná aspoň tak. Držte se a hezkou neděli přeji.

Také se připojuji a děkuji... Není to dík jen za roušky,ale i za ten pocit,že není vše v háji ... Hned je lépe na duši ...

Přesně tak, paní Vlasto, ten pocit, že lidem záleží i na ostatních a umí pomoci. Jsou skvěli a nejen oni, všichni co pomáhají. Zase bude dobře.

Zdravím na Valašsko, opatrujte se tam. Já jsem zatím ušila asi 10 roušek - vesměs pro rodinu a jednu pro kolegyni. S každým novým modelem se zdokonaluji a snažím se vychytávat mouchy, ten ekologický aspekt mě taky nenapadl.

Děkuji Pavli. Dcera mi ušila model s drátkem na nose aby, to hezky sedělo a drželo tvar. Nevím co ostatní, ale já mám problém, že se mi mlží brýle. Já jsem viděla fotku moře a pláže zasypanou rouškami, tak mě napadlo, že to budou tuny odpadu navíc. Dávej na sebe pozor Pavli.

vidíš, to spojení s šetřením životního prostředí mne vůbec nenapadlo. Mějte se u vás bezpečně.

Jani, děkuji za nakouknutí. No právě , že jsem si představila ty tuny.....Látkové se dají používat, déle. Nerozumím tomu možná, že ty jednorázové jsou účinější. Pro lékaře jsou jednorázovky nezbytností.

Dani, mluvíš mi z duše. Napsala jsi to neokázale a lidsky, tak má upřímné poděkování vypadat.

Děkuji moc.

Dano, dík za děkovací blog. A moc ráda se k tomu připojím. Zaslouží si to všichni co šijí, i jinak pomáhají.

Držte se, a zdraví především!

Najdou se zmetci co to umí zneužít, ale věřím, že těch dobrých duší je více. Člověk ví, že v tom není sám a hned je lépe.

Dani, zdravím a posílám palec Tobě i švadlenkám

Děkuji za sebe i ty obětavé lidi.

V životě by mě fakt nenapadlo, že budu šít roušky. A to jsem kdysi dokázala ušít džíny, džínsku, od batůžku, přes kalhotky a plavky, zimní bundy až po kostýmek.. Loni v létě, na chalupě chtěl náš vnouček vytáhnout na řeku kanoi, a veliký problém, neměl záchrannou vestičku. Tak jsem sedla k šicímu stroji, vzala starý vak, nařezala polystyren a odpoledne už jsme pádlovali na Lužnici.. No.. Tak teď teda roušky..

Já jsem šila před lety na holky. Ale teď jsme s mužem nemohli seřídit stroj, mudrovali jsme i nad tím jak správně navléci nit. Dcera si stroj odvezla a už šije, také i když je to její premiéra.

Danko, přesně to si všichni, kdo pomáhají zaslouží. Velký dík.

Někdy méně slov, řekne více než dlouhý článek. Cítím to v srdci.