Něžná rána
No nazdar, zaspala jsem, na budíku jsou tři hodiny ráno. ,,Dančo klid, můžeš spát, máš dovču.“ Uklidním se, ano, ze zdravotních důvodů, jsem si musela vzít pár dní dovolené. Smutné, že pracujícímu člověku se nevyplatí brát nemocenskou jen na pár dní. Ale co zbývá, když momentální zdravotní stav mu nedovoluje pracovat. Ale to nevyřeším.
Všechno zlé je na něco dobré, odpočinu si a mám čas na štěňátka. Otočím se na druhou stranu, protože nejsem fit, hned usnu. Probouzím se do bílého dne. I když mám zavřené oči, slyším tlukot Aniného ocásku. Ona ví, že nespím. Jak? Tuším, že podle dechu. Any si nedovolí, mně vzbudit, je to opravdu dáma. Ovšem jen do chvíle, kdy jí dám pokyn, že může. Skočí mi přímo na tvář a snaží se mi vylízat oči ven z důlku.
Skáče mi na hrudník, skotačí po mně. Ještě, že má jen pět kilo. Posadím se. Jsem člověk, který procitá velmi pomalu. Any mě popohání, její radost, že žiju, je neskonalá. Kdyby měla ruce, tak mě i obleče. Šťouchá nosem do trička, tepláků, loví ponožky. Určitě se myslí: ,,Umytá už si, to jsem udělala za tebe, tak nezdržuj, pojď už ven.“
Ve vedlejší pokoji už píská radostí další fenka. Nikinka, mám ji na hlídání, je dcerky. Holky trochu žárlí, tak musí spát zvlášt´. Nikinka mě vítá s tenisákem v tlamičce, dáreček pro mě. Také má radost, že žiju.
,,Počkejte holky, rovnou vezmu snídani pro štěňátka.“ Ohřeju mléko a zaleju s ním už rozmočené granule pro bandu malých již ozubených piraní. Spinkají v porodní bedně, aby se vyspala i máma Bee. Ta se hrne ven, celým tělem se o mě opře, ale už musí ….Takové letmé pozdravení, ráda tě vidím.
Malé dravce vysvobodím z bedny. Uvažuju, už je jim malá, nechám je spát v celé místnosti. Nakonec mi pomohla i Bee, tu další noc za nimi už nechtěla. V noci je už nekojí. Malí čertící se rozbíhají po místnosti, některé vleču zakousnuté v nohavici. Je teplé ráno, nechávám otevřené dveře. Drobci zvědavě nakukují ven. Někteří až půl metru vycházejí na dvůr a venči se. Šikulky moje.
Tak děcka, dneska první lekce psího stolovaní, budete mít každý svoji mističku. Připravuju zvláštní stoleček s otvory pro misky.
Malí hladovci zatím už vysáli mámu Bee. A stoleček s miskami je nezaskočil. Jenom musím udělat zasedací pořádek, všichni se vrhli na jednu stranu. To byl fofr, moc se s tím nepářou. Sedím na velké matraci, na které dosud spala Bee. Lásky malé se na mě vrhají, celí mokří od mléka. Moje naivní představa, že se v malých miskách koupat nedá, vzala za své. Ve vteřině jsem od mléka i já. Tři mi rvou boty. Jedno mám v náručí, v klidu se schoulilo a spí. Další dvě mi rvou rukávy. A to poslední se hraje s míčem, zatím mně nezaregistrovalo.
No nemám já krásné ráno? Pomazlím Bee, dostává úkol, hlídat zubaté děti. Kterým velmi brzo došla baterie, spí na obrovské matraci. Přemýšlím, jak dlouho bude trvat, než jim bude malá. Malé holky Any a Niki se zatím vyvenčily, stihly sprdnout všechny kolemjdoucí. Tety hlídají štěňátka také. Obě se tváří velmi důležitě.
Na netu jsem našla fotky kluka autistu se svým psem, hrozně dojemné a krásné, rodiče psali, jak moc jim Zuzy pomáhá. Pejsek s klukem chodí všude, do obchodu, školy…. Není to o výcviku nebo výchově. Prostě se dvě spřízněné duše potkaly a rozumí si spolu. Co na tom, že každý mluví jinou řečí. A o tom to je.
Učíme se stolovat
Jsme zdravé a dravé štěńátka, takže hurá k segře vybílit misku
Určitě tu ještě někde zbylo..
No teda Ambro, po stole se nechodí
Ségro neokouněj, pojd mi pomoct, zkrátíme to.
Haha já se ještě napila od mámy.
Vybité baterie.
I ten největší raubiř usnul.
Bee pojd´honem, odpočívat také.
Aurore, Ambra, Amebella, Adrianna, Algy, Astin a Ames
Dana Adámková
Jak jsem k titulu přišla
V naprosté tmě jsme téměř narazily na další osobu, o které jsme neměly tušení. Mladíka jsme se trochu lekly. Koho také čekat uprostřed noci ve tmě u hřbitova.
Dana Adámková
Kde máš sestry
A najednou tam zůstal sám, největší, smutný bez spolužáků. A začala hra na schovávanou. Bohužel jsem měla babu.
Dana Adámková
Přiškrcený doktor
Najednou se objevil anděl. Lidský anděl sestřička, kterou jsem znala. Chytla mě za ruce a říká: „Miminko zůstalo v blbém místě. Musíš se hodně snažit, musí rychle ven.“
Dana Adámková
Maruška nebo Věruška
Skočíme si na Marušku, nebo Věrušku? U nás v dědině je možné všecko. Nad „dědinú“ se pyšní krásná rozhledna Maruška. Je to výletní místo turistů aj domorodců.
Dana Adámková
Královna jsem já
I když jsem maličká, nejmenší z rodiny, můžu všechny zachránit, před pohromou. Nastěhovala se k nám nová rodina, nikdo ji v domě nechce.
Dana Adámková
Fotografka v závěji
Ahoj lidi. Baba povídala, že bych měla něco napsat, nebo všechny příspěvky mám loňské. Teď nemám do čeho drápnout, mouchy jsou někde zalezené.
Dana Adámková
Běž lásko
Láska má mnoho podob. Ta psí je upřímná. Psi nás milují a je jim jedno jestli máme nějakou vadu na kráse. Když se jejich čas naplní, musí jít dál.
Dana Adámková
Setkání
Tož nevím, jestli ještě můžu něco doplnit k našemu blogérskému výjezdu do Olomouce. Já že to bude slópačka, seznamovačka. S těmi, co ještě neznám. Vítačka, těch, které už znám.
Dana Adámková
Jsi tu pořád s námi
I když tě nemůžu už obejmout, cítím, že jsi nás neopustila. Naučila jsi nás všechno, co k životu potřebujeme. Jenom teď, když jsme osiřely, máme k sobě se sestrami o něco blíže.
Dana Adámková
Tančící papírová taška
Evino vylez z té tašky, já tam mám ještě nákup! No tak šup, šup, to není hračka pro tebe. Haha. Přesně to, co vy lidé neumíte. Hrát si s běžnými věcmi.
Dana Adámková
Evee loví
Kočka může spoustu věcí. Ležet, vyhřívat se, nechat se hladit, rozmazlovat, hýčkat a lovit. I v té nejroztomilejší kočičce je kus dravce.
Dana Adámková
Kočičí svět
Dovolte, abych se představila ...nevím, možná pocházím ze vznešeného rodu, ale nemám na to žádné dokumenty. Narodila jsem se v kravině, moji maminku tam někdo odložil.
Dana Adámková
Když máš čtyři tlapky, neznáš splín
Utápím se ve své depresi, propadám se hezky hlouběji, krásně smutním. Když se ozve bručení, vrčení mojí černé chlupaté, Bee.
Dana Adámková
Lavičko vyprávěj, zazpívej
Každý máme svojí dobíjecí stanici. Moje je příroda, a psí skřítci. Velkou motivací se stal v naší obci projekt lavičky v kopcích. Relaxace pro mnoho lidí. A když k tomu přidáte písničku nechybí dobrá nálada s romantickým kouzlem.
Dana Adámková
Šest letadel
Stojím uprostřed louky na vrcholku kopce. Před očima nádherná scéna podzimu. Zapadající slunce v oranžové žluté barvě. Zbytek nebe má nádherný fialovo růžový nádech.
Dana Adámková
Korálky
„Lidské štěstí, to je taková šňůrka, na kterou navlékáme malé korálky, taková malá štěstí-čím jsou drobnější a čím je jich víc, tím je to jejich štěstí větší.“- Jan Werich
Dana Adámková
Nechci to vzdát, mám důvod tu posečkat
Žijete si svůj poklidný život. Sledujete dění kolem. Tíží vás situace kolem vás, ve světě. Ano, myslím tím svět coronaviru.
Dana Adámková
Opuštěné štěstí, aneb čert v akci
Takové malé černé nic, umí to v domě pořádně rozproudit. A cože to je? No má černý kožich, čtyři tlapky, mrštné tělo. Žluté oči nejde přehlédnout. I když se ten černý chomáč krčí za rohem.
Dana Adámková
Hlavně zachovat klid
Většina majitelů čtyřnohých mazlíku by za ně dýchala. Těžce nesou, když se jejich mazlíček potýká s nějakým neduhem. Stejně tak to vnímám já.
Dana Adámková
Mina ve stodole
Ve Valašském kraji je u spousty starších domů hospodářská budova, která sloužila ke skladování sena. Stodola.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 | další |
- Počet článků 125
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 584x