Krok do prázdna

13. 05. 2018 13:18:03
není vždy krokem vpřed. Když najednou ztratíte pevnou půdu pod nohama, následuje pád. Asi málokdo uvažuje o tom, že ho tento krok může ohrozit na životě.

Dana už je na světě pár let, zažila si spoustu věcí a ne všechny byly hezké a lehké. Ona je býk, takže ze všech životních zápasů odešla se vztyčenou hlavou.

A i když se zdálo, že smrtelná nemoc má nad ní na vrch. Sklonila hlavu, ale jen proto, aby se lépe zapřela na nohou. A začala válka.

Říká se, že život je boj, který se nedá vyhrát. Ona tuto bitvu neprojela. Díky za to. Andělíček strážný i lékaři se hodně snažili. A býčí nezdolnost pomohla nevzdávat se.

Často slýchávám od Dany: „Pamatuj, že žádná kaše není tak horká.“ Pomáhá mi to překonávat nelehké životní situace.

Ten den musela jet na do města na úřad. Nerada, přece jenom roky nikomu nepřidají. Chůze je už nejistá a mnohdy namáhavá. Nebylo zbytí.

Nenapadlo ji, že je v ohrožení života. Stačily obyčejné schody, místo zábradlí přivrtaná deska. Schody splývající s barvou podlahy. Sestupovala pomalu, opatrně krůček po krůčku. „Tak sláva, už jsem dolu.“

Ale nebyla. Přehlédla jeden schod, který ji splynul s podlahou chodby. Stoupla do prázdna. Rukou se chtěla chytit zábradlí, aby zmírnila pád.

Záchrana nepřišla, ruka sklouzla po ploché desce. Tělo zkoušené osudem i životem dopadlo tvrdě na zem.

Anděl se hodně zapotil.

Výsledek zlomená klíční kost. Zlomeniny šesti žeber, některé na vícekrát. Ohrožovaly její plíci. Budík u srdce vydržel zázrakem.

Ten, kdo to zažil, ví, jak moc jsou tyto zlomeniny bolestivé. Nebezpečné. Léčba byla velmi náročná. Operace. Spousta další nepříjemných úkonů.

Statečná Dana.

Jednu chvíli se zdálo, že nebojuje a má pocit, že celý svět stojí proti ní. Byla zasažena i duše.

To bylo ale jen další nadechnutí a sklonění hlavy před další bitvou.

Vzpomněla si na svoje děti, vnoučata a pravnoučata, sestry a brášky. Vždyť tu musí ještě zůstat pro ně.

Po týdnech strávených na lůžku se Danuška zase učí chodit. Nedbá na bolest, slabost, vyčerpání. Bojuje a pomalu se posouvá k cíli.

K obrovské radosti celé rodiny a přátel.

Dokonce už se i směje. Když nám vyprávěla, jak jí donesl pan doktor ukázat snímek z vyšetření CT. Podivný předmět, který se objevil na snímku.

Teploměr chtěl asi dobýt slávu a ukryl se v jejím podpaží. Takže zdobí její fotku s CT.

Napadá mě myšlenka, dalo se tomuto těžkému zranění vyhnout? Ano dalo. Stačilo funkční zábradlí a schody líp označené, aby nesplývaly s podlahou.

Dneska je den matek. Chtěla bych tě, milá mámo, obejmout. Nemůžu, způsobila bych ti bolest. Ale ty víš, co pro nás znamenáš, a proto jsi ten boj nevzdala. Děkuji.

Autor: Dana Adámková | neděle 13.5.2018 13:18 | karma článku: 19.38 | přečteno: 535x


Další články blogera

Dana Adámková

Je čas, rozloučit se se starým

Už jsem, tak nějak na něho „ nahleděná“. Stojí tady tiše a smutně, protože je i hodně tmavý, ubírá v pokoji světla. Ani mi po něm po těch letech nebude smutno.

18.10.2018 v 15:29 | Karma článku: 16.55 | Přečteno: 492 | Diskuse

Dana Adámková

Toulání podruhé

Jsou místa která jsou známá, turisty navštěvovaná, ale koho napadne se zastavit někde ve vesnici. A vyběhnout na stráň. Vždycky se potřebuji zhluboka nadechnout, abych tu krásu pobrala.

3.10.2018 v 15:45 | Karma článku: 16.73 | Přečteno: 269 | Diskuse

Dana Adámková

Toulání

Kolikrát vyběhnu na kopec, tolikrát jsem vždycky okouzlena přírodou. I když tu znám každý kout, stejně pokaždé najdu něco kouzelného. Miluji to naše Valašsko.

2.10.2018 v 13:46 | Karma článku: 20.13 | Přečteno: 388 | Diskuse

Dana Adámková

Splněné přání

Tak, už nám to začalo. Rostou. Kdo umí, umí a kdo neumí, čumí jako já. Do lesa chodím každý den, zrovna kde jdu já ani prašivka.

14.9.2018 v 19:48 | Karma článku: 21.77 | Přečteno: 421 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Mirka Pantlíková

Ke stému výročí naší republiky - Č(S)R

To, o čem píšete ve svém blogu, pane Valíčku - na co bychom měli být jako občané ČR hrdi, není pro mne žádná neznámá. Já tak sváteční dny, ale i dny všední, vnímám - a „světím...“.

23.10.2018 v 17:51 | Karma článku: 13.49 | Přečteno: 276 | Diskuse

Veronika Kovářová

Klíčový posun ve vztazích

Někdy je celkem zajímavé pozorovat, jak dva zdánlivě odlišní lidé si rozumí. Vnímavějšímu jedinci by se mohlo zdát, že porozumění probíhá i beze slov; stačí pohled nebo gesto a vše je řečeno.

23.10.2018 v 15:00 | Karma článku: 7.23 | Přečteno: 238 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog XXXXV.

Záporný vztah potomků k preventivním prohlídkám a antipatie rodiče k preventivním výslechům s prohlídkou souvisejícím.

23.10.2018 v 14:52 | Karma článku: 7.12 | Přečteno: 214 | Diskuse

Lucie Michalová

Mlčení

Někdy jsou slova zbytečná,nebo dokonce přítěží. Ale mlčení má spoustu podob. Je mlčení milé a laskavé,kdy slova by zkazila to krásné. Také je mlčení vzteklé,tam jsou slova nebezpečná. Nebo mlčení smutné,tam jsou slova k ničemu.

23.10.2018 v 10:12 | Karma článku: 4.96 | Přečteno: 182 | Diskuse

Denisa Sciortino

Návod, jak správně trávit podzim

Taky Vám podzim leze na nervy? Přečtěte si 8 rad, jak si toto roční období užít do naprostého vyčerpání.

22.10.2018 v 12:52 | Karma článku: 7.69 | Přečteno: 105 | Diskuse
Počet článků 77 Celková karma 19.95 Průměrná čtenost 587

Jsem chovatelka pejsků, máma, manželka, teta a doufám, že jednou i babička. Možná jsem vyjimka nebo miluji svoji práci a tou je ošetřování dojnic. I když je to fyzicky náročná práce a kolikrát si říkám, jestli mi to všechno stojí za to. Ale kde člověk zažije rozednívání ze švitořením ptáčků nad hlavou než při krmení telátek, které se na vás těší a vitájí s bučením a zářicimi očky " máma je tady "





Najdete na iDNES.cz