Úterý 18. května 2021, svátek má Nataša
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 18. května 2021 Nataša

Hlavně zachovat klid

19. 01. 2021 19:40:29
Většina majitelů čtyřnohých mazlíku by za ně dýchala. Těžce nesou, když se jejich mazlíček potýká s nějakým neduhem. Stejně tak to vnímám já.

Každé ráno mě probudí vlahý jazyk mojí malé parťačky Any. Hodně neochotně se přiznávám, že jsem vzbuzená.

Jako sova, moje ideální vstávání si představuji před polednem. Proto jsem si vybrala práci, kde lezu z postele před třetí hodinou ranní. No asi nikdo nemá všechno ideální.

Zatímco já se těžce budím, protahuji ospalé ztuhlé tělo, Any bláznivě skotačí po posteli. Je akrobatka, takže její poskakování je opravdu živé, radostné. Těší se z nového dne, možná i z toho, že žiji i já.

„Tož Ančo, zklidni hormón a pomály na mňa hned po ránu“.

Any si z mých řečí nic nedělá a svoji úroveň radosti posunula dál, skáče dolu z postele a zpátky na moje břicho. V letu mi vlepí mokrý polibek, když zjistí, že mi to buzení moc nejde. Začne mě mýt obličej, drhne zavřená víčka, aby se oči už konečně podívaly, jaký je nádherný den.

Když se „vykolébu“ z pokoje oblečená neoblečená, svůj oděv upravuji po cestě schodištěm. Any šťastná vybíhá ven, spokojená, aby vykonala, nezbytné tělesné potřeby.

Povzbuzena ranním čajem se probudím i já. Všimnu si náhlé změny.

Any se nedožaduje pamlsku choulí se v krytém pelíšku.

„Aninko, co sa děje pocem, cérko“

Volám na fenku. Nic.

Nakonec ji vylákám ven. Any se třese je nahrbená, chce se vrátit zpátky do svého úkrytu.

„Tak co sa s tebú děje cerénko moja, co ťa bolí? Dyť si před chvílú létala jak srnka, počkaj dám ti šunku, bude zas faň“.

Jenže Any, lákavou dobrůtku odmítla. V očích smrt, celé tělo se ji třáslo jako by měla zimnici. Rychle zmizela v pelíšku.

Zrychlil se mi tep, začala jsem panikařit. V mysli mi běhaly jedna horší nemoc než druhá. Co tomu mému „božátku“ jenom je.

Moje hysterie se rychle přenesla i na fenku, takže její stav se ještě zhoršil. Dívala se na mě vytřeštěnýma očima, které říkaly to je konec, protože panička je ve stresu.

„Dano, klid. Není to poprvé, vzpomeň si, jak to praví, tvoja múdrá mamka: Žádná kaša není, tak horká, jak sa uvaří.“

Trochu mi to moje lamentování pomohlo, mozek se prokrvil. Začala jsem Any prohlížet, na pohmat nereagovala. Nikde nekrvácela, žádná známka nemoci. Tak první pomoc změřit teplotu ať jsem chytřejší, než pojedeme k veterinářce.

Nadzvednu ocásek a mám jasno!

Obrovský balvan ze mě spadl. Muselo to být slyšet až na Vsetín.

Any měla zadek slepený trusem, který byl zamotán do srsti, toho mého malého marůdka. To byla celá příčina záhadné Ančiny nemoci.

Moc nechápala z čeho se tak, raduji, ale v očích už měla jiskřičky i když se ji nelíbilo, že ji cpu do vany.

Po odstranění „problému“ to byla zase moje veselá „cérka“.

Možná bych ji měla přihlásit k filmu nebo herectví ji jde skvěle.

Autor: Dana Adámková | úterý 19.1.2021 19:40 | karma článku: 18.15 | přečteno: 396x

Další články blogera

Dana Adámková

Nechci to vzdát, mám důvod tu posečkat

Žijete si svůj poklidný život. Sledujete dění kolem. Tíží vás situace kolem vás, ve světě. Ano, myslím tím svět coronaviru.

4.4.2021 v 13:36 | Karma článku: 23.85 | Přečteno: 585 | Diskuse

Dana Adámková

Opuštěné štěstí, aneb čert v akci

Takové malé černé nic, umí to v domě pořádně rozproudit. A cože to je? No má černý kožich, čtyři tlapky, mrštné tělo. Žluté oči nejde přehlédnout. I když se ten černý chomáč krčí za rohem.

11.2.2021 v 19:17 | Karma článku: 24.21 | Přečteno: 374 | Diskuse

Dana Adámková

Mina ve stodole

Ve Valašském kraji je u spousty starších domů hospodářská budova, která sloužila ke skladování sena. Stodola.

29.12.2020 v 18:59 | Karma článku: 28.29 | Přečteno: 647 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Renata Pospiechová

Žáci

Slyšíme to všude kolem, píše se o tom, někteří i diskutují. Distanční výuka - co způsobila, jaké má klady, jaké zápory. A co převažuje. Někteří chválí, že žáci využili možnost naučit se lépe pracovat s technikou.

18.5.2021 v 20:44 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 | Diskuse

Gabriela Bretschneiderová

Stěhování do 30 dní

Vzniká nová odnož pohádky. Vystěhuje se za 30 dní a zůstaň jen 80 dní. Ne fakt, vám říkám, že z toho našeho stěhování jednou vznikne pěkné sci-fi.

18.5.2021 v 19:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 87 |

Petr Forejtek

proteinová injekce

Když se člověku začalo dostávat proteinů v podobě masa, velice mu to prospělo. Získal větší moc. Získal větší sílu a prohloubil vytrvalost. S jeho většími schopnostmi na tom to poli se potom stal ještě úspěšnějším lovcem.

18.5.2021 v 10:12 | Karma článku: 9.87 | Přečteno: 201 | Diskuse

Gabriela Bretschneiderová

Vyslov přání a čekej zázrak

Vždy se říkalo, přání si přej, ale nikomu neříkej, jinak se ti nesplní. Ale já tvrdím, přání vyslov a v srdci měj. Dostaneš to nejlepší pro sebe.

17.5.2021 v 23:24 | Karma článku: 6.35 | Přečteno: 113 |

Karel Trčálek

Dostane se kardinál Duka za tunelování Kristovy církve do nebe?

Kam jinam by se měl dostat než do nebe? Kristus jistě ocení byty a nebytové prostory, které díky kardinálovi Dukovi získal do svého věčného držení

17.5.2021 v 19:57 | Karma článku: 12.78 | Přečteno: 232 | Diskuse
Počet článků 109 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 595

Jsem chovatelka pejsků, máma, manželka, teta a doufám, že jednou i babička. Možná jsem vyjimka nebo miluji svoji práci a tou je ošetřování dojnic. I když je to fyzicky náročná práce a kolikrát si říkám, jestli mi to všechno stojí za to. Ale kde člověk zažije rozednívání ze švitořením ptáčků nad hlavou než při krmení telátek, které se na vás těší a vitájí s bučením a zářicimi očky " máma je tady "

Najdete na iDNES.cz