Freddie nebo Ferda
„Fredíkuuu, pojd´ sem, kluku jeden, tak kde jsi?“
Pchá, nejdu, cítím nějakou čertovinu, mám pocit, že se bude dít něco významného a týká se to mě. Bojím se, cítim to zvláštní napětí. Panička je rozrušená. Proč?
To kvůli těm cizím lidem, co tam jsou, vedle v pokoji? Vyčkávám. Ale zůstal jsem tu v pokoji sám, panička mě stále volá jménem. Co když má dobrůtku, a já o ni přijdu. Zvědavost je silnější. A nakonec proč bych měl bát, s paničkou mi nic nehrozí, já jí věřím.
Páni, to je radosti, když jsem se vznešeně předvedl návštěvě, schválně jsem zvedl svůj chlupatý ocásek, aby dámy viděly, že jsem kus. Však také ztichly a jen civěly jako na krále.
Nakonec jsem se se všema pomazlil, no nebylo to špatné. Co se však stalo. Mne překvapilo, ty cizí dámy mě strčily do velké boudy v autě. Zaplakal jsem žalostně, „mňáuuuuuuuuu“. Viděl jsem, jak mazlitelce vyhrkly slzy. Auto zabzučelo a rozjelo se na dalekou cestu. Dělal jsem se, že tam vůbec nejsem. Trochu jsem se bál, ale panička by mě nesvěřila nikomu zlému, věřím jí. Asi to tak má být.
Konečně jsme na místě. Jsem v nějakém pokoji, sedím v rohu přepravky a nemíním se hnout. Okolo chodí mourinka, netváří se moc přátelsky. Ty dvě dámy sedí a čumí na mě. Lákají mně mojí oblíbenou hračkou a volají moje jméno. Kašlu na vás, chci domůůůů!
„Tak pojď, ty můj kocourku, nemusíš se bát, tady jsi teď doma, a ty můj truhlíčku.“ Tiskne mě k sobě, a to se mi líbí. Když mne pustí, uteču do kouta, ale nakonec zvítězí zvědavost.
„Bobku, ukážu ti kočičí strom“. Zalezu do jednoho domečku. Rozhlížím se, a už ke mně běží ta druhá s voňavým masíčkem. Je to neodolám, to je bašta ani mě nerozhodí mourina, která na mě syčí.
V noci jsem celý pokoj prozkoumal, docela dobré, objevil jsem misku s vodou a záchůdek, hned jsem ho vyzkoušel. Přes den jsem už tak trochu zdomácněl. Mourinka, teda Mia, na mě přestala syčet. A v noci začal ten správný kočičí rej, hráli jsme si s Miou celou noc. A nejlepší honička je na posteli přes ležící dámu, teda moji paničku - novou mazlitelku.
No ráno byla trochu nabručená, ale když nás s Miou mazlila, vypadala, že nám noční šou odpustila. Ajeje kartáč, a už mě s ním češe, sakryš, nedá se pláchnout. Na chvilku přestala, kartáč odložila. Počkej, já ho hned přemístím jinam a bude klid. Tvářím se jak nevinné koťátko. Ne fakt nevím, kde se ten kartáč ztratil. Jupííí a bude klídek.
Pro jistotu vylezu na kočičí strom a co nejvýše, ještě si postěžuju hezky nahlas „Vrrr vrrrr mńáuuuuuu“.
„Jejdanánku Fredíku, ty neumíš slézt, no pojď, broučku, já tě sundám“. A hned mně lapne a zdělá dolů.
No tak to ne, dívej, jak jsem šikovný a umím tam vyšplhat, hezky až nahoru. Nechápu, čemu se směje a volá: „Fredí, ty jsi ale ferda. Ty jeden podšívko, ty si ze mne děláš srandu“.
Uvelebím se ke spánku a hned jak se setmí, začne ten správný noční mejdan, tady se mnou nuda nebude. Mam pocit, že už mi nikdo neřekne Freddie, ale Ferdo.
Dana Adámková
Jak jsem k titulu přišla
V naprosté tmě jsme téměř narazily na další osobu, o které jsme neměly tušení. Mladíka jsme se trochu lekly. Koho také čekat uprostřed noci ve tmě u hřbitova.
Dana Adámková
Kde máš sestry
A najednou tam zůstal sám, největší, smutný bez spolužáků. A začala hra na schovávanou. Bohužel jsem měla babu.
Dana Adámková
Přiškrcený doktor
Najednou se objevil anděl. Lidský anděl sestřička, kterou jsem znala. Chytla mě za ruce a říká: „Miminko zůstalo v blbém místě. Musíš se hodně snažit, musí rychle ven.“
Dana Adámková
Maruška nebo Věruška
Skočíme si na Marušku, nebo Věrušku? U nás v dědině je možné všecko. Nad „dědinú“ se pyšní krásná rozhledna Maruška. Je to výletní místo turistů aj domorodců.
Dana Adámková
Královna jsem já
I když jsem maličká, nejmenší z rodiny, můžu všechny zachránit, před pohromou. Nastěhovala se k nám nová rodina, nikdo ji v domě nechce.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Ukrajina zasáhla další ruskou rafinérii, okupační armáda zabíjela v Oděse
Sledujeme online Ruská protivzdušná obrana v noci na středu sestřelila šest dronů nad čtyřmi regiony, informovalo...
Bitva o Kolumbijskou univerzitu. Policie udeřila na zabarikádované studenty
Newyorská policie vyklidila v noci na středu budovu Kolumbijské univerzity, kde se před tím...
Policie v Tbilisi nasadila proti davu plyn i vodní dělo, zadržela 63 lidí
Gruzínská policie a demonstranti se v úterý večer střetli v Tbilisi u sídla parlamentu, který v...
VIDEO: Jak vidí EU maturanti? Do Unie se už narodili, cení si cestování
Česko ve středu slaví dvacáté výročí vstupu do Evropské unie. Redakce iDNES.cz při této...
Prodej bytu 3+1 v klidné části Ostravy-Poruby, na ulici Karla Pokorného.
Karla Pokorného, Ostrava
3 590 000 Kč
- Počet článků 125
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 584x