Splněné přání

14. 09. 2018 19:48:26
Tak, už nám to začalo. Rostou. Kdo umí, umí a kdo neumí, čumí jako já. Do lesa chodím každý den, zrovna kde jdu já ani prašivka.

Mám z toho malinký splín. A velké přání - aspoň jednou najít hřiby. Tolik, aby bylo aspoň na „máčku“. Soused mi ukazuje nádherný úlovek a láká. „ Polez se mnú, něco najdeš, uvidíš.“

„Ferdo, to je zbytečné já se chodím jenom projít.“ Přeca nepřiznám, že su úplný trotl.

No občas něco najdu, ale fakt jenom takové chudáky, co „eště nestihly povyrúsť“.

Zrovna, když jsem šlapala lesní cestou k chatkám, kde byl na rekreaci výborný fyzioterapeut. Mě myšlenka na hřibový poklad ani nenapadla.

Jezdíme tam vždy autem, ale k chatám vede zkratka lesem. Je to teda pořádný krpál. Ale to mě neuškodí. Přemýšlím o mém trápení s páteří. Pan Zdenek je fakt borec, jezdí k němu spoustu lidí. Přemýšlela jsem, čím bych ho obměnila za jeho perfektní služby.

Také jsem v sobě měla malou dušičku. Ona ta náprava dost bolí. Tak trochu středověké mučení. Když to pomůže, vydržím. Su cérka z Valašska.

Les se změnil v travnatou pěšinku mezi dvěma lesíky. Snad sem “ nezablúdila „ mám na to talent. Aspoň na něco...

„Kruci... a už sa válu po zemi“.

O něco, jsem zakopla. Vysoká tráva, hned to nevidím. To se mě snad zdá či co. Hřib! Nádherný pravák obrovský. Byl schovaný v trávě. Tráva se na něho nalepila, utvořili past. Na mne. Opravdu jsem o něj zakopla. Opírám se dlaní v trávě. Něco kulatého mě tlačí- další hříbek. Tentokrát malý.

Rozhlédnu se. Sedím v ráji. Kdo by to čekal - na lesní pěšince takovou úrodu. Chvilku sedím jako omámená, pokukuju, jestli to někdo na mne nenastražil. Zmocní se mne taková euforie, jsem jako v transu. Honem, honem tu krásu posbírat. Jako by tam byl ještě někdo jiný než já. Endorfin mi zaplavuje celé tělo, nedá se to vyjádřit slovy. Já našla opravdové nádherné hřiby. Můj mozek zapomněl pracovat. Já si tu krásu ani nenafotila, než jsem ji lačně nahrabala do mikiny.

Svůj úlovek pyšně hodila na stůl. I s mikinou před Zdenka. No ten byl stejně nadšený jako já.

„ Tak to už nemosím nikde chodiť, to sa pozná hřibař“

Tak to se povedlo. Tentokrát jsem středověké mučení vůbec nevnímala. Houbičky tam nechala. Vždyť to byla báječná odměna. Všichni se těšili na smaženici.

Tváře mi hořely ještě do večera doma. Endorfin asi působí déle než adrenalin.

Druhý den svůj zážitek vyprávím mámě. A přitom škrábu los, který jsem si koupila.

„ Jé mami divaj, já tam mám třikrát deset tisíc. Prd na to vidím, nemám brýle. Ale tož totok je divné. Já a vyhrát tolik peněz“.

Mamča hledí a vidí to samé co já. No byl tam zádrhel. Suma pasovala, ale čísla ne. Ale dobré tři stovky.

„Mami, ale já bych vyhrát nemohla představ si to. Měla jsem problém. Když jsem našla pár hříbků, málem mi srdíčko vyskočilo z hrudi vzrušením. To bych nerozdýchala vůbec.“

Odpoledne se přiřítil můj manžel. Zněl naléhavě. „Obuj si gumáky a pojď, ale teď včil honem“. Šmankote, že by rande po třiceti letech?

Ukázal mi nádhernou rodinku červených janků. „Chtělas to vidět, tož tady to máš, tu krásu pěkně pohromadě.“

Ani nám nevadilo, že se spustil, pořádný liják stálo to za to. Rande ve voňavém lese plném hříbků. Co na tom, že jsme vypadali jak „dvě zmoklé kury“.

Autor: Dana Adámková | pátek 14.9.2018 19:48 | karma článku: 22.29 | přečteno: 469x

Další články blogera

Dana Adámková

Jak jsem k titulu přišla

V naprosté tmě jsme téměř narazily na další osobu, o které jsme neměly tušení. Mladíka jsme se trochu lekly. Koho také čekat uprostřed noci ve tmě u hřbitova.

6.10.2023 v 15:32 | Karma článku: 16.47 | Přečteno: 465 | Diskuse

Dana Adámková

Kde máš sestry

A najednou tam zůstal sám, největší, smutný bez spolužáků. A začala hra na schovávanou. Bohužel jsem měla babu.

5.9.2023 v 16:27 | Karma článku: 16.32 | Přečteno: 374 | Diskuse

Dana Adámková

Přiškrcený doktor

Najednou se objevil anděl. Lidský anděl sestřička, kterou jsem znala. Chytla mě za ruce a říká: „Miminko zůstalo v blbém místě. Musíš se hodně snažit, musí rychle ven.“

19.4.2023 v 14:43 | Karma článku: 20.77 | Přečteno: 574 | Diskuse

Dana Adámková

Maruška nebo Věruška

Skočíme si na Marušku, nebo Věrušku? U nás v dědině je možné všecko. Nad „dědinú“ se pyšní krásná rozhledna Maruška. Je to výletní místo turistů aj domorodců.

18.3.2023 v 23:24 | Karma článku: 18.61 | Přečteno: 329 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 21.68 | Přečteno: 313 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 38 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 23 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.12 | Přečteno: 286 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.56 | Přečteno: 503 | Diskuse
Počet článků 125 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 584

Nikdy mě nenapadlo, jak bude těžké, o sobě něco napsat. Líp mi jde psát o zvířatech, zážitky s nimi. Ať už veselé nebo smutné. Určitě by byl život, bez  zvířat chudší. Aspoň ten můj. Psaní je můj oddych, funguje moc dobře. Stejně jako fotografování. 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...