Člověk má svoje kořeny v srdíčku

Vánoce jsou tady, ale já jsem stále v myšlenkách ještě v lázních. Tři týdny se nedají jen tak zahodit za hlavu.

Mrzí mě, že jsem si nevzala kontakt na Toníka. Přestože se nenarodil na Valašsku a ani tu nežije, svěřil se mi, že ho Valašský kraj moc láká a miluje ho. A důvod vidí v tom, že jeho kořeny jsou právě na Valašsku.

Dělá si rodokmen a obul se do toho všemi prostředky, dokonce si nechal udělat DNA. Jeho povídání o mém rodném kraji bylo velmi poutavé.

Ani já jsem nevěděla proč „valaška“- sekyrka má tak dlouhé toporo.

To, že jsou Valaši tvrdí a odolní, se ví. Dokonce se jich vrchnost bála. Dokázali jednou ranou srazit ozbrojeného jezdce z koně. A to právě díky té dlouhé násadě – toporu na valašce.

Na stole mám čokoládového Mikuláše, čertíka jsem už slupla. Byla to pozornost od spolusedícího u stolu. Bylo to moc milé překvapení na Mikuláše. Lovila jsem v paměti, kdy jsem naposledy něco na tento svátek dostala.

Není divu, že při našem posledním jídle ukápla i slzička.

Usmívám se při vzpomínce na pána, který při aplikaci plynové injekce spadl ze stoličky mdlobou z té bolesti. Při další návštěvě měl připravené lůžko, takže této proceduře neušel. Opravdu to tak nebolelo, jenom trošku.  No sestřička se smála, že muži takto reagují často… No jo, vždyť u nich je rýmička smrtelná nemoc.

Jsem ráda, že jsme v kontaktu s mojí spolubydlící. Pozvali mě na výlet. Chtěli mi ukázat svůj kraj.

Mám jenom mobilovky, ale v srdíčku ukrytou krásnou vzpomínku na ten den s milými lidmi.  

Vánoční strom v Kyjově, nádherná atmosféra

Zlatá ulička, no má svoje kouzlo, tak možná spíše kouzelná ulička

Střížov nádherné místo k fotografování. Vlevo kopec Javořina, Bílé Karpaty vpravo Pálava

Holky nafotím vám hezké pozadí. A povedlo se.

A další kouzelné místo 

Stylová výzdoba okna 

Malý černý průvodce v zátiší s dřevěnou vanou- troky

Je libo se povozit? Smůla chybí sníh.

Stará část mlátičky na obilí mi připomněla dětství

Valchu tady neměli, ždímačku ano 

Mini kozičky- potěcha pro moje srdíčko 

Trochu nám vyhládlo 

A můj dohlížecí výbor blogu, pan Freddie