Babiččiny vzpomínky
Velké překvapení na nás čekalo pod stromečkem u manželovy maminky. Babička, naších dětí, mojí tchyně. Nemám moc slovo tchýně ráda už proto, že se používá dost hanlivě.
Naše „babička“ má zlaté srdíčko, svoji rodinu velmi miluje. Všechny členy bez rozdílu stejně. Dýchala by za nás.
Loni jsme ji dali prázdnou nepopsanou knížku“ Babičko vyprávěj“. Nijak to nekomentovala, ale ani se netvářila nadšeně. Tak jsme usoudili, že dárek skončí v šuplíku.
O to větší bylo naše překvapení, když nám ji za rok slavnostně předala plnou svých vzpomínek. Museli jsme ji pokřtít, protože jsme hrdí Valaši, tak jak jinak než slivovicí.
S holkami jsme ji přelouskaly jedním dechem. Četly jsme i společně, byl to hezky strávený čas.
Vzpomínky jsou hodně osobní, určené jenom naší rodině, ale určitě se babi nebude zlobit, když napíšu něco málo, jak se jim v té době žilo.
Když školu za války obsadili Němci, vyučování probíhalo v domě u naší babičky, neboť její otec vybudoval větší místnost. Byla to dřevěná stavba. V sobotu se tam pořádaly tajné taneční zábavy. Bohužel na jednu takovou přišli na udání gestapáci. Musel to být hrozný zážitek, asi jenom zázrakem všechny nepostříleli. Většina účastníků stihla utéct. Babiččina vzpomínka je na gestapáky v černých lesklých dlouhých kabátech a hrozný řev, strašně se tehdy bála a schovávala se za statečnou maminku.
V roce 1945 nastoupila do první třídy. Za pozornost stojí, že neměli sešity. Místo nich malé černé tabulky, psali na ně kamínkem, ten byl přivázaný k tabulce. Nutností byl hadřík na smazání písma.
Paní učitelka děti učila nejen psát a číst, ale také poznání obce, přilehlých údolí a kopců. Vlastně jim pomohla, poznávat, milovat zem, ve které žijí. To se dneska už nenosí.
Vrátím se ještě ke vzpomínce z konce války. Na dny kdy německá vojska ustupovala. Jako děti zvědavě nakukovaly z okna u sousedů. Ten dům byl přímo u mostu, který Němci hlídali. Všimly si granátů, který každý měl. To jim vlastně zachránilo později život, protože byly poučení, že je to velmi zrádná, nebezpečná zbraň.
O pár dnů později při chytání ryb v potoce. Stejné děti, objevily granát. Naštěstí věděly, co musí udělat. Jejich otcové tento granát zneškodnili. Na zahradě, kterou nyní vlastníme. Babička vzpomíná, že už v životě nikdy neslyšela větší ránu, než způsobil ten granát.
Vznikl velký kráter, kde se prý dobře později opékali chycení pstruzi. Do našeho potoka se bojím pustit psy, aby se něčím nenakazili, tehdy se z něho brala voda na všechno dokonce i na pití. Vůbec si to nedovedu představit.
V knížce je spousta příběhů, ne všechny veselé. To si člověk uvědomí, jak moc hezky se teď žije. Řešíme blbosti, jaké ozdoby na vánoční stromek jsou in. Jestli umělý nebo živý. Co na večeři.
Lidé tehdy byli rádi, když nějaké jídlo vůbec měli. Zažili tolik strachu a bolesti přesto zůstali lidmi. Vážili si každodenních drobností. A měli k sobě daleko blíže, bez závisti a zášti. Rodina byla jistota. Dneska v době techniky a bohužel shonu, zapomínáme na to nejhlavnější. Na nejbližší, už spolu ani neumíme mluvit. Úcta a pokora je mnohým cizí.
S dětmi jsme se dohodli, že budeme tuto tradici udržovat. Napíšu vzpomínky pro další generaci.
Dana Adámková
Jak jsem k titulu přišla
V naprosté tmě jsme téměř narazily na další osobu, o které jsme neměly tušení. Mladíka jsme se trochu lekly. Koho také čekat uprostřed noci ve tmě u hřbitova.
Dana Adámková
Kde máš sestry
A najednou tam zůstal sám, největší, smutný bez spolužáků. A začala hra na schovávanou. Bohužel jsem měla babu.
Dana Adámková
Přiškrcený doktor
Najednou se objevil anděl. Lidský anděl sestřička, kterou jsem znala. Chytla mě za ruce a říká: „Miminko zůstalo v blbém místě. Musíš se hodně snažit, musí rychle ven.“
Dana Adámková
Maruška nebo Věruška
Skočíme si na Marušku, nebo Věrušku? U nás v dědině je možné všecko. Nad „dědinú“ se pyšní krásná rozhledna Maruška. Je to výletní místo turistů aj domorodců.
Dana Adámková
Královna jsem já
I když jsem maličká, nejmenší z rodiny, můžu všechny zachránit, před pohromou. Nastěhovala se k nám nová rodina, nikdo ji v domě nechce.
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média
Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...
S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti
Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Jeden za šest, dva za deset. Překupníci ošidili na hokejovém MS už stovky lidí
Premium Jeden za šestku, dva za desítku, říká u vstupu do metra Českomoravská v Praze u areny zhruba...
Nábor do ochranky pro olympiádu v Paříži selhává. Chybí osm tisíc lidí
Premium Nedostatek bezpečnostních pracovníků na nadcházející letní olympiádě v Paříži vyvolává vážné obavy...
Ženské hlídky střeží ekvádorský amazonský prales. Chrání řeky i rodnou půdu
Říkají si Yuturi Warmi a rozhodly se, že svůj domov, ekvádorský amazonský prales, budou chránit...
Po zřícení obytné budovy v Belgorodu zemřelo 12 lidí, úřady obviňují Ukrajinu
Sledujeme online V ruském Belgorodu se částečně zhroutila vícepodlažní obytná budova, podle úřadů v důsledku...
Prodej bytu v OV, 1 + kk, 35 m2, 1. patro
Kostomlátecká, Nymburk - Drahelice
2 200 000 Kč
- Počet článků 125
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 584x