Chci život prožít

Člověk si musí někdy udělat radost. Ona ta práce potom více baví, když se umíme odměnit. Vlastně i zabavit, najednou vidíme tolik krásy, kolem sebe. Fotografování je super koníček.

Tak já se teda odměnila pořádně a to koupí vysněné zrcadlovky. No protože jsem beran, tak jsem si ji vybrala sama, aniž bych pořádně věděla, co od ní chci. Hlavně hned. To jsem prostě já.

Tož, foťák jako foťák ne?

Fotografuji od čtrnácti let. Stylem blik, blik ono z toho něco vyleze. Je pravda, že můj první Corina, byl na film dvacet čtyři snímků. Takže jsem si rozmyslela, než jsem něco blýskla.

Štěstí jsem měla, že mi film vyvolával strýc, udělal jen opravdu zdařilé kousky. Vždycky mě pochválil, což byla pro mne čest, neboť on byl zapálený fotograf.

Později jsem si kupovala moderní fotoaparáty, ale já nějak zamrzla.

Loni jsem se teda rozhodla. Koupit trochu lepší fotoaparát, než jsem měla, ale také vzdělat trochu i sebe. A panečku to jsem se dozvěděla věcí. Zajímalo mě, jak fotoaparát funguje. Abych mohla udělat, nějaký krůček vpřed.

Dostala jsem tolik informací, že jsem zapomněla, kde se mačká spoušť. Ale mám trpělivého učitele, který mi radí stále. Nevzdal to se mnou a to je dobré znamení.

Přiznám se, že to pořád není ono. Ani ten můj foťák není zrovna TOP. Ale prý to zvládnu, nějaké první vlaštovky už jsou.

Vlastně díky fotografování si dávám odměnu skoro každý den. Když se mi něco povede nafotit, jsem nabitá energií až do dalšího dne.

Mám přání. Udělat svými snímky, hezčí den i vám. Přesto, že jsou od amatéra.

Nádherný strom na hranici dvou valašských obcí Hošťálkové a Ratiboře

Louka skoro letní, možná se na ní někdo pase.

Květnový pozdrav, jsou dosti vysoko, aby odolaly mlsným jazýčkům. 

Západ sluníčka v ohradě s kozičkami 

 Pojďte se mrknout, někdo nás tu špehuje!

Pomoc, vetřelec !

Holky v klidu, to není reportér, jenom nějaký neškodný šmírák.

Kdo, nám zase ruší pohodu.

Mě se zrovna zdál sen. O neposlušných kůzlátkách.

Kozy se fotí a já nic?

Ničeho se nebojte. Já jsem ovčácký pes, všechny vás ohlídám.

To jsem zvědavá, vždyť se bojíš i myší.

Počkám ukrytá v trávě, jak to všechno dopadne. Nejsem žádný hlídač spíše na domácí, mazlící pohodu.

Asi takto.  Mazlení je můj úkol, společenského psa

Já nejsem pes do náruče, ale mazlím se tuze rád. Lovit umím báječně.

Stejně jako já, velikostí rysa. Ovšem lov není moje hobby. Mazlení mě jde na výbornou. V noci lov trénuji, ale jenom na mouchách.

Nakonec to hlídání zbude na mne. Ječet umím perfektně.

Teto my to všechno namalujeme. Zvířátka máme tuze rády.

Dobře Kájo, jenom se na to malovaní posilni. 

Končí den.I moje povídání, takže fotce zdar !